Benešova vila: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 6:
[[Edvard Beneš]] se svou ženou [[Hana Benešová|Hanou]] si nechal postavit letní [[dům]] v letech [[1930]]-[[1931]] v Sezimově Ústí u soutoku Lužnice a Kozského potoka podle projektu architekta [[Petr Kropáček|Petra Kropáčka]]. Dům měl připomínat jihofrancouzské domy svou nízkou střechou, světlými místnostmi s velkými okny a hladkými zdmi. Během následujících několika let byl ještě stavebně upravován, až dostal svou definitivní podobu - byla přidána obloučkovitá lodžie zastiňující terasu, přistavěno křídlo se sallou terrenou, upraven provozní dvůr na reprezentativnější patio s altánem. Po zvolení Edvarda Beneše prezidentem byla postavena na okraji pozemku správní vila pro domovníka a s kanceláří prezidentova tajemníka.
 
Pro manžele BenešoviBenešovy vila znamenala skutečný domov, kde odpočívali a scházeli se s přáteli. Mezi nimi byli i nejbližší sousedé - diplomat [[Ludvík Strimpl]] s rodinou a známý politik [[Zdeněk Fierlinger]] s manželkou Olgou. Kromě nich nemůžeme zapomenout na obyvatele Sezimova Ústí, s nimiž manželé Benešovi také udržovali přátelské styky. Kromě toho na návštěvu přijíždělo mnoho dalších osobností, mezi nimiž vynikali např. [[Karel Čapek]] s [[Olga Scheinpflugová|Olgou Scheinpflugovou]] a [[Jan Masaryk]].
 
Po smrti svého muže v roce [[1948]] vilu obývala od jara do podzimu paní [[Hana Benešová]]. Ve své závěti vilu s většinou nábytku odkázala táborskému Muzeu husitského revolučního hnutí, aby v ní vytvořilo důstojný památník jejímu muži. Po její smrti však dům v roce [[1975]] převzal [[Okresní národní výbor]] v Táboře a převedl ho do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR.