Rychmburk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot odstranil zbytečné pojmenování odkazu (WP:WCW)
m souřadnice; odkaz na hrady.cz; typo
Řádek 1:
[[Soubor:Předhradí - hrad Rychmurk.jpg|thumb|Hrad Rychmburk]]
Hrad Rychmburk se nachází u obce [[Předhradí]], v okrese [[Chrudim]] a [[Pardubický kraj|Pradubickém kraji]], 5 km východně od [[Skuteč|Skutče]].
 
==13.-14–14. století==
Hrad Rychmburk byl postaven nejspíše začátkem 13. století, majitelem byl tehdy uváděn Tas z Pardubic a Staré. Roku [[1297]] získal hrad Beneš z Vartemberka, po jeho smrti převzal hrad jeho syn stejného jména. Dalším držitelem hradu byl Beneš III. z Vartemberka, který byl nejvyšším číšníkem krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského ]]. Beneš III. hrad přestavěl a rozšířil o opevněné přehradí. Po jeho msrti hrad zdědili jeho bratři Čeněk z Vartemberka a Jan z Vartemberka, a to hrad darovali řádu [[johanité|johanitů]].
V roce [[1361]] hrad získal Vilém Flaška z Pardubic, vnuk Tasův. Jedním z Vilémových synů byl první pražský [[arcibiskup]] [[Arnošt z Pardubic]]. V roce [[1369]] přebírá hrad syn [[Smil Flaška z Pardubic]], který byl též básníkem a spisovatelem.
V roce [[1392]] prodal panství Otovi Berkovi a Bočkovi z [[Kunštát|Kunštátu]] a [[Poděbrady|Poděbrad]]. V postupní listině jsou vyjmenovány všechny osady panství a tři městečka: [[Hlinsko]], [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] a [[Skuteč]]. Pro mnohé obce je to první písemná zmínka vůbec. V roce [[1396]] koupil Smil Flaška panství zpět. Po jeho smrti v roce [[1403]] se majitelem hradu a panství stává jeho syn Arnošt, jemuž byli poručníky litomyšlský biskup Jan Železný a Odolen z Lipnice.
 
==15. století==
V roce [[1425]] hrad Rychmburk dobyli [[husité]] a byl dán do správy Jiříkovi, synovi Jakuba Kroměšína, husitského hejtmana. V roce [[1433]] si Ryxchmburk přisvojil husita Jan Pardus z Horky a Vratkova.
V roce [[1436]] bylo panství vráceno Arnoštovi Flaškovi za věrné služby [[Katolická jednota|Katolické jednotě]]. Protože o tři roky později zemřel Arnošt jako bezdětný, panství připadlo jako odúmrť králi. V roce [[1454]] přejímá panství Jan Pardus, po něm v roce [[1465]] syn Vilém Pardus, který, jakožto nezletilý, měl poručníka Zdeňka Kostku z Postupic. Po Vilémově smrti v roce [[1490]] spravovala panství Anežka z Chlumu a [[Košumberk|Košumberka]].
 
==16. století==
V roce [[1500]] získal panství Jindřich Šťastný z [[Valdštejn|Valdštejna]], po něm panství v roce [[1537]] dědí syn Vilém z [[Valdštejn|Valdštejna]], který provedl rozsáhlou opravu hradu. V roce [[1550]] získává hrad na rok do zástavy Kryštof Jandert z [[Vrchlabí]], po něm získává hrad do svého držení Marie Jansovská ze Soutic. Roku [[1555]] Rychmburk získává do zástavy Zdeněk Berka z Dubé a Lipého, v roce [[1558]] koupil celé rychmburské panství. Po jeho smrti v roce [[1572]] dědí panství Václav Berka z Dubé a Lipého. Ten v roce [[1600]] umírá a panství připadá jeho synovi Lvu Buriánovi Berkovi z Dubé a Lipého.
 
==17. století-éra Berků==
Lev Burián Berka z Dubé a Lipého rozšířil panství o [[Rosice]], [[Úhřetice]], [[Řestoky]], [[Dašice]] a [[Slatiňany]]. Roku [[1623]] byl povýšen do hraběcího stavu. Po jeho smrti v roce [[1625]] panství zdědil jeho nezletilý syn Matyáš Ferdinand Berka, za něm panství spravovala jeho matka Eusebie Hypolita Františka Berková, která byla známá svou nenávistí k protestantům a arogantním přístupem k poddaným. Od roku [[1636]] spravuje panství již sám Matyáš Ferdinand Berka, který zemřel bez dědiců v roce [[1644]]. Do roku [[1650]] pak panství držel Bohuslav Berka z Meziříčí. Po jeho smrti v roce [[1659]] vymřel rod Berků po meči. Panství přebírá jeho dcera Františka Božena Rosálie Berková, která správcem panství jmenovala Františka z Jamsdorfu.
Od roku [[1680]] přešlo panství na jabloneckou větev Berků, hrad a panství převzal František Antonín Berka, bezdětný zemřel v roce [[1706]].
 
==18. století-éra Kinských==
Po smrti Františka Antonína Berky dědí panství Františka Rosálie Berková, která je provdaná za Leopolda Kinského ze Vchynic. Po její smrti v roce [[1714]] spravuje panství Václav Albert Kinský z Chocně-zemřel v roce [[1719]] a hrad a celé panství dědí jeho syn Vilém Štěpán Kinský, známý svou velkorysostí a dobrým vztahem k poddaným. Po jeho msrti v roce [[1749]] panství přebírá jeho syn František Josef Kinský, ale již roku [[1752]] umírá. Panství dědí jeho dcera Marie Augusta Kinská, která je zasnoubena se svým příbuzným Filipem Kinským a panství mu v roce [[1753]] odkázala.
Filip Kinský se značně zasloužil o panství, provedl rozsáhlou úpravu hradu, zakládal dvory a ovčíny-daly základ novým osadám na panství. Postavil lovecký zámeček [[Karlštejn (zámek)|Karlštejn]] nad [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratkou]]. Filip Kinský vládl panství do své smrti roku [[1823]].
 
==19. století-éra Thurn-Taxisů==
Majitelem panství se stal Karel Alexander z [[Thurn-Taxis|Thurn-Taxisu]]. Na hradě nikdy nebydlel, neboť sídlí v bavorském [[Regensburg|Řezně]]. V roce [[1827]] panství zdědil jeho syn Maxmilián Karel z Thurn-Taxisu. V roce [[1871]] pak panství získává Maria Karel z Thurn-Taxisu, mj. synovec rakouské císařovny [[Alžběta]], zvané [[Sissy]].
 
==20. století==
Posledním majitelem hradu a panství byl Albert Maria z Thurn-Taxisu. V roce [[1945]] byl hrad znárodněn a v současné době je zde zřízen domov pro staré občany.
 
==Externí odkazy==
{{geo cz|49|50|8.95|16|2|32.48}}
*[http://www.hrady.cz/index.php?OID=274 Rychmburk na Hrady.cz]
 
[[Kategorie:Hrady v Česku]]