Georgij Šonin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Ptbotgourou (diskuse | příspěvky)
Úprava odkazů, přidáno pár slov
Řádek 1:
'''Georgij Stěpanovič Šonin''' ({{vjazyce2|ru|Шонин Георгий Степанович}}, {{vjazyce2|uk|Шонін Георгій Степанович}}; *[[3. srpen]] [[1935]] [[Rovenky]], [[Luhanská oblast]] [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]] – † [[7. duben]] [[1997]] [[Hvězdné městečko]]) byl sovětský vojenský letec a [[kosmonaut]] [[Rusové|ruské]]<ref>[http://www.gctc.ru/biogr/default.htm Životopis na stránce РГНИИЦПК им. Ю. А. Гагарина]</ref> národnosti pocházející z Ukrajiny.
 
==Život==
Otec mu zahynul ve válce, vychovávala jej jen matka. Dětství prožil v [[Balta|Baltě]]. Po základní škole absolvoval v letech 1950-1952 vojenskou speciální školu v [[Oděsa|Oděse]], pak Vojenské námořní letecké učiliště v [[Krasnodar]]u 1952-1953, následovaly další letecké kurzy a školy v [[Lebažje]], [[Jejsk]]u, v roce 1968 ukončil studium na Vojenské letecké inženýrské akademii Žukovského v [[Moskva|Moskvě]]. Stal se z něj voják z povolání. Sloužil u řady útvarů, mj.za polárním kruhem jako námořní letec. Začlenil do první skupiny budoucích kosmonautů. Lékařský náletnález způsobil, že do vesmíru startoval trochu později, až v roce 1969. ByloDříve tobyl zpřipravován [[Kosmodromjako Bajkonur|Bajkonuru]]dvojník naŠatalova Sojuzupro 6,Sojuz spolu s ním letěl Kubasov5. Jednalo se o skupinový let Sojuzů 6, 7 a 8. Po skončení letu zůstal pracovat ve středisku výcviku budoucích kosmonautů. V roce 1978 se stal kandidátem technických věd a o 10 let později absolvoval Vojenskou akademii generálního štábu SSSR. Roku 1979 z Hvězdného odešel na velitelství vzdušné obrany do Oděsy, o 4 roky později do Moskvy a roku 1990 byl penzionován. Hodně se angažoval ve Společnosti sovětsko-československého přátelství, kde vykonával řadu let funkci místopředsedy a proto byl často na návštěvě v Československu.
Byl dvakrát ženatý, měl čtyři děti, jedno vyženěné. Napsal mj. knihu, která byla u nás vydána v nakladatelství Mladá fronta 1978: Šonin, Georgij: ''Oddíl prvních kosmonautů'' (Samyje pervyje; LF). Zemřel po infarktu.
 
==Let do vesmíru==
Startovali z [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonuru]] na Sojuzu 6, Šonin byl velitel lodě, spolu s ním letěl [[Valerij Kubasov]]. Jednalo se o skupinový let Sojuzů 6, 7 a 8. Na své lodi Šonin s Kubasovem uskutečnili experiment se svářením kovů. Přistáli s kabinou na padácích na území [[Kazachstán]]u.<ref name="Codr">{{Citace monografie
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| titul = Sto hvězdných kapitánů
| vydavatel = Práce
| místo = Praha
| rok = 1982
| kapitola = Georgij Stěpanovič Šonin
| strany = 224
| isbn =
}}</ref>.
*[[Sojuz 6]] ([[11. říjen]] [[1969]] – [[16. říjen]] [[1969]]).
 
==LetyPo do vesmíruletu==
Po skončení letu zůstal pracovat ve středisku výcviku budoucích kosmonautů. V roce 1978 se stal kandidátem technických věd a o 10 let později absolvoval Vojenskou akademii generálního štábu SSSR. Roku 1979 z Hvězdného odešel na velitelství vzdušné obrany do Oděsy, o 4 roky později do Moskvy a roku 1990 byl penzionován. Hodně se angažoval ve Společnosti sovětsko-československého přátelství, kde vykonával řadu let funkci místopředsedy a proto byl často na návštěvě v Československu.
*[[Sojuz 6]] ([[11. říjen]] [[1969]] – [[16. říjen]] [[1969]])
Byl dvakrát ženatý, měl čtyři děti, jedno vyženěné. Napsal mj. knihu, která byla u nás vydána v nakladatelství Mladá fronta 1978: Šonin, Georgij: ''Oddíl prvních kosmonautů'' (Samyje pervyje; LF). Zemřel po infarktu.
 
==Zdroje==
===Literatura===
*{{Citace monografie
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| odkaz na autora =
| rok = 1982
| titul = Sto hvězdných kapitánů
| vydavatel = Práce
| místo =
}}
 
==Odkazy==
===Reference===
<references/>
 
===Externí odkazy===
*[http://www.lib.cas.cz/space.40/ASTRON/RUS/SONI-GS.HTM Šonin na Space]
 
{{Portál Kosmonautika}}
 
{{DEFAULTSORT:Šonin, Georgij Stěpanovič}}
 
[[Kategorie:Narození 1935]]
[[Kategorie:Úmrtí 1997]]