Louis, Grand Condé: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: pt:Luís II de Bourbon-Condé |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 28:
[[Jules Mazarin|Mazarin]] ho dal v lednu [[1650]] zatknout, avšak už v únoru [[1651]] musel ho propustiti na svobodu. Tehdy Condé vrátiv se do Paříže mínil, že královna matka se ve všem bude říditi jeho vůlí, a když tak nečinila, rozhněván odešel do svého místodržitelství do Guiennska, kde ve spolky se dal se Španěly. Ve válce, do které se potom pustil proti [[Ludvík XIV.|Ludvíku XIV.]], ačkoli vojsko královo porazil u Bleneau (1652), přece ničeho nedokázal, poněvadž proti sobě měl Turenna, i musil konečně se utéci k Španělům do Belgie. Král [[Filip IV. Španělský|Filip IV.]] jmenoval ho nejvyšším velitelem a Condé v čele nepřátelských vojsk bojoval proti své vlasti až do roku [[1659]]. Mazarin mu podával roku [[1653]] ruku ku smíru, avšak Condé mu nevěřil. Po té v Paříži odsouzen hrdla a statky jeho zabaveny.
Po [[Pyrenejský mír|pyrenejském míru]] (1659) byl však vzhledem k přimlouvání španělského dvora přijat na milost i navrácen v držení statků a úřadů. V letech následujících domáhal se též koruny polské, ale to mu překazila volba [[Jan III. Sobieski|Jana III.]] za polského krále a odpor [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] Roku [[1668]] postaven opět v čelo vojska i opanoval [[Franche-Comté]]. Roku 1672, když Ludvík XIV. zdvihl válku proti Hollandu, Condé se proslavil smělým přechodem přes [[Rýn]], a roku [[1674]] dobyl důležitého vítězství u Senefu blíže Monsu. Roku 1675 byl poslán do
To byla jeho poslední výprava. Trápen [[Dna|dnou]] uchýlil se k soukromému životu do [[Chantilly]], kde se stýkal s učenci a filosofy.
| |||