Elita: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot automaticky opravil odkaz na článek Kultura |
m wikilinky |
||
Řádek 25:
Elita většinou udržuje své pozice k uchování [[dominance]]. Rozhoduje o dosazování na vedoucí místa a může se pokusit zvýhodnit vlastní [[rodina|rodiny]], příbuzné či přátele. Elitisté také často zdůrazňují význam [[ideologie]] v ospravedlnění elity a její držby [[moc]]i, i když se stává, že elita v zájmu svého udržení použije nátlaku.
Elity vládnou velkou mocí, přesto nejsou vždy schopny si své postavení udržet. Pro teoretiky elit jsou [[historie|dějiny]] záznamem střídání elit. Pád elity se obvykle vysvětluje selháním [[politika|politické]] obratnosti či politické vůle. Běžným vysvětlením je, že elita může být čím dál uzavřenější a nemusí se jí zdařit otevřít se novým, ideám a [[asimilace (sociologie)|asimilovat]] nové členy. [[hodnota|Hodnoty]] a priority elity tak narážejí na hodnoty a priority společnosti jako celku, což vyvolává vznik kontra-elity, která je schopna [[mobilizace|mobilizovat]] masu a najít v ní oporu pro nahrazení zavedené elity novou [[vláda|vládnoucí]] [[sociální skupina|skupinou]].
Nejvýznamnějšími klasickými představiteli teorie elit jsou [[Henri de Saint-Simon|C. H. Saint-Simon]], [[Friedrich Nietzsche|F. Nietzsche]], [[Karl Marx|K. Marx]], [[Gaetano Mosca|G. Mosca]], [[Vilfredo Pareto|V. Pareto]], [[Roberto Michels|R. Michels]].
| |||