Roman I. Lakapenos: Porovnání verzí

Po smrti císaře [[Alexandr (císař)|Alexandra]], bratra [[Leon VI. Moudrý|Leona VI.]], získal Roman titul ''drungarios'' (velitel loďstva). V roce [[919]] se vylodil v [[Konstantinopol]]i a obsadil císařský palác, přičemž nechal zajmout a oslepit Leona Foku, velitele vojska poraženého [[Bulhaři|Bulhary]] v [[Bitva u Anchialu|bitvě u Anchialu]] v roce [[917]] a dosavadního [[regent]]a. Císařovna Zoe, vdova po Leonu VI., se musela odebrat do [[klášter]]a. Mladistvého císaře Konstantina VII. oženil Roman se svou dcerou Helenou a obdržel tak titul ''basilopator''. S tím se však nespokojil. Krátce poté byl svým zeťem nejprve jmenován ''kaisarem'' (spolucísařem) a [[17. prosinec|17. prosince]] [[920]] byl Roman korunován za císaře. Konstatin VII. tak byl následujících dvacet čtyři let císařem pouze formálně. Skutečnou vládu vykonával Lakapenos. Roman povýšil svého syna Christofora za svého spolucísaře a nepochybně plánoval založení vlastní nové dynastie, aniž by však jakkoliv zasáhl proti Konstantinovi.

 

 

Nyní se tak mohl plně věnovat bulharskému problému. Prý se měl před Konstantinopolí osobně sejít s [[car]]em, který zřejmě očekával podporu arabské flotily. K největším Romanovým úspěchům patří mírová smlouva se Simeonem z roku [[926]], ve které ovšem musel uznat Simeonovy titulární nároky. Simeon od té doby užíval titulu ''basileus Římanů a Bulharů''. Po Simeonově smrti v roce [[927]] uzavřel jeho syn Petr s Byzancí mírovou smlouvu a oženil se s Marií Lakapenou, dcerou Romanova syna Christofora, čímž bylo mírové soužití obou států utvrzeno. Nárok na titul basilea mu však na rozdíl od jeho otce zůstal odepřen. Různými vzájemnými kompromisy se tak Romanovi podařilo eliminovat bulharskou hrozbu.

[[ja:ロマノス1世レカペノス]]

[[ko:로마누스 1세]]

[[nl:Romanos I Lekapenos]]

[[pl:Roman I Lekapen]]