Teorie pravděpodobnosti: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
SieBot (diskuse | příspěvky)
MauritsBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: kaa:İtimallıqlar teoriyası; cosmetic changes
Řádek 4:
 
== Dějiny ==
Rozvoj t.p. probíhal od [[17. století]], zpočátku inspirován hlavně [[hazardní hra|hazardními hrami]]. Za její počátek se považuje slavná výměna [[dopis|dopisů]] mezi [[matematik|matematiky]]y [[Blaise Pascal|Blaisem Pascalem]] a [[Pierre de Fermat|Pierrem Fermatem]] zahájená roku [[1654]]. Šlo jim tehdy o otázku, jak spravedlivě rozdělit bank mezi hráče, jestliže série hazardních her musela být předčasně přerušena.
 
Tehdy rozvíjené teorii pravděpodobnosti dnes říkáme ''klasická pravděpodobnost'' či ''kombinatorická pravděpodobnost'', protože [[pravděpodobnost]] jí zkoumaných jevů se řídila [[kombinatorika|kombinatorickými zákonitostmi]]. Již v [[19. století]] však byly známy [[model (abstrakce)|modely]] různých [[rozdělení pravděpodobnosti]], jako jsou například [[alternativní rozdělení pravděpodobnosti|alternativní]], [[binomické rozdělení pravděpodobnosti|binomické]], [[Poissonovo rozdělení pravděpodobnosti|Poissonovo]] (příklady [[rozdělení pravděpodobnosti|diskrétních rozdělení]]), nebo [[normální rozdělení|normální]] (Gaussovo), [[exponenciální rozdělení pravděpodobnosti|exponenciální]], [[rovnoměrné rozdělení pravděpodobnosti|rovnoměrné]] (jedná se o [[rozdělení pravděpodobnosti|spojitá rozdělení]]).
Řádek 18:
Jsou-li tedy určeny počáteční podmínky pokusu, pak výsledek deterministického pokusu lze dopředu určit a při opakování pokusu (za stejných podmínek) bude výsledek deterministického pokusu stále stejný. Naproti tomu získáme při opakování náhodného pokusu různé výsledky (při stejných počátečních podmínkách), přičemž výsledek libovolného z těchto pokusů nelze předpovědět jednoznačně.
 
Náhodnost určitého pokusu je obvykle spojena s nedostatečnou znalostí počátečních podmínek daného pokusu. Kdybychom např. při hodu [[hrací kostka|kostkou]] byli schopni přesně určit všechny počáteční podmínky ([[poloha]] a [[orientace]] kostky v prostoru, její [[rychlost ]] apod.), bylo by možné [[předpověď|předpovědět]], které číslo na kostce padne. Vzhledem k tomu, že tyto údaje neznáme, používáme k určení předpovědí metod teorie pravděpodobnosti.
 
Výsledků teorie pravděpodobnosti využívá zejména [[matematická statistika]], zejména v oblasti asymptotického chování náhodných výběrů. Časté jsou také aplikace [[náhodné procesy|náhodných procesů]] na [[finance|finanční]], [[fyzika|fyzikální]] a jiné procesy sledované v [[čas]]e.
Řádek 29:
 
{{Pahýl - matematika}}
{{Link FA|ka}}
 
[[Kategorie:Pravděpodobnost]]
[[Kategorie:Matematické teorie|Pravděpodobnost]]
 
{{Link FA|ka}}
 
[[af:Waarskynlikheidsleer]]
Řádek 59 ⟶ 58:
[[ja:確率論]]
[[ka:ალბათობის თეორია]]
[[kaa:İtimallıqlar teoriyası]]
[[ko:확률론]]
[[lt:Tikimybių teorija]]