Klášter Marienthal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot změnil: ru:Мариенталь (монастырь) |
Další zdroj, věta z něj |
||
Řádek 2:
== Historie kláštera za doby Přemyslovců a Lucemburků ==
Klášter Marienthal byl založen roku [[1234]] českou královnou [[Kunhuta Štaufská|Kunhutou Štaufskou]] za podpory jejího manžela, krále [[Václav I.|Václava I.]] a až do počátku [[15. století]] a husitských válek podřízen víceméně zájmům Českého království. Václav I. věnoval listinou z 22. února 1234 nově vzniklému klášteru nejen několik vsí, ale dosáhl vynětí kláštera z dosahu [[míšeň]]ské [[diecéze]].
| příjmení = Sovadina
| jméno = Miloslav
| titul = Bezděz – sborník Českolipska
| vydavatel = Vlastivědný spolek Českolipsko
| místo = Česká Lípa
| rok = 1997
| kapitola = Ronovci
| strany = 8
| isbn = 80-901955-2-0
}}</ref>. [[Přemysl Otakar II.]] potvrdil klášteru cca ve třech dochovaných listinách již provedené klášterní nákupy a jeho syn [[Václav II.]] zřejmě nevydal ve prospěch kláštera listiny žádné.
Po roce [[1306]] (vymření [[Dynastie Přemyslovců|Přemyslovců]]) ručil u některých klášterních majetkových transakcí [[podkomoří]] a [[nejvyšší maršálek]] [[Jindřich z Lipé]]. Bylo to dáno především tím, že měl zástavní právo na Žitavu a také tím, že jeho dcera Markéta byla zdejší jeptiškou. Pán z Lipé se ve prospěch kláštera několikrát zřekl i svých [[lenní právo|lenních práv]]. Markéta snad podle některých zdrojů měla být i marienthalskou [[abatyše|abatyší]], ale pokud tomu tak bylo, tak jen na velmi krátkou dobu, protože není žádných listin. Pak následoval ve vydávání listin zástavní pán Žitavska [[Jindřich Javorský]] (zeť královny vdovy [[Eliška Rejčka|Elišky Rejčky]]).
Řádek 12 ⟶ 22:
Až do roku [[1427]] klášter zřejmě prosperoval, nakupoval další majetky. Pak přišly husitské bouře a po zpustošení objektu kláštera [[husité|husity]] se jeptišky uchýlily do Zhořelce… V květnu [[1427]] vojska [[táborové|táborů]] a [[sirotkové|sirotků]] vyplenila celé blízké okolí včetně kláštera a jeho zboží. Ve [[Görlitz|Zhořelci]] zůstaly cisterciačky zřejmě ve svém městském domě celých třicet let.
==
===Reference===
<references/>
=== Literatura ===
*Schönfelder, J.B.: ''Urkundliche Geschichte des Königlichen Jungfrauenstifts und Klosters St. Marienthal in der Königlich-Sächsischen Oberlausitz''. Zittau 1834.
*Zdichynec, Jan: ''Klášter Marienthal mezi králi, městy a šlechtou (1234-1547)''. In: Bobková, Lenka (Hrsg.): Korunní země v dějinách českého státu. Bd. 1: Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku. Praha 2003. S. 166-218.
===
* [http://www.kloster-marienthal.de/ Klášter Marienthal]
* {{en}} [http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/letter/854.html Listina Kunhuty Švábské (1238)]
* [http://www.klaster.vyssibrod.cz/cesky/historie/ostatni/nejnazm%20architektura.gif Raná cisterciácká architektura]
| |||