Augustin Daniel Belliard: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Netelo (diskuse | příspěvky)
m + ru
m
Řádek 1:
[[Soubor:Belliard par Geefs.jpg|right|thumb]]
'''Augustin-Daniel Belliard''', [[hrabě]] Belliard (* [[23. březen]] [[1769]] ve [[Fontenay-le-Comte]], [[Vendée]], [[Francie]]; [[28. leden]] [[1832]] v [[Brusel]]u, [[Belgie]]) byl [[francouzský generál]].
 
Byl synem královského [[prokurátor]]a ve Fontenay-le-Comte. Belliard se vyznamenal jako vyšší [[důstojník]] nejprve [[1792]] a [[1793]] pod [[Dumouriez]]em v Belgii. Po jeho přechodu fronty byl Belliard sesazen, zatčen , podrobně vyšetřován a propuštěn z armády. Pak ale opět vstoupil do armády jako prostý dobrovolník a r. [[1795]] sloužil již jako [[plukovník]] pod [[Lazare Hoche|Hochem]]. Vyznamenal se v [[Itálie|Itálii]] [[1796]] a [[1797]] u [[Castiglione]] a [[Caldiero|Caldiera]] i [[Arcole]] a pro svou statečnost byl povýšen na [[brigádní generál|brigádního generála]]. V egyptské kampani bojuje příkladně v [[bitva U pyramid|bitně U pyramid]] a je jmenován [[guvernér]]em Horního [[Egypt]]a. Po [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] odjezdu z Egypta sloužil dále věrně gen. [[Kleber]]ovi a v [[bitva u Helipolis|bitvě u Helipolis]] odráží se svou divizí nepřátelskou [[kavalerie|kavalerii]]. Pak energicky brání Kahiru, až do kapitulace. Po návratu z Egypta je jmenován divizním generálem. V roce [[1805]] se stává generálním adjutantem [[Murat]]ovým a s ním bojuje u [[Slavkov u Brna|Slavkova]]. S Muratem prodělal i tažení [[1806]]-[[1807]] a následuje Murata [[1808]] do Španělska a v prosinci téhož roku stává se guvernérem [[Madrid]]u. V [[ruské tažení|ruském tažení]] [[1812]] je opět generálním [[adjutant]]em Murata. V prosinci 1812 je jmenován generálplukovníkem [[kyrysník]]ů a roku [[1813]] generálním adjutantem [[císař]]e. S ním prodělává [[bitva u Drážďan|bitvy u Drážďan]], [[bitva u Lipska|Lipska]], [[bitva u Hanau|Hanau]]. Po [[bitva u Craonne|bitvě u Craonne]] (březen [[1814]]), kde mimořádně vynikl a byl těžce raněn byl jmenován vrchním velitelem gardové kavalerie. [[Ludvík XVIII.]] jmenoval jej [[pair]]em. Po návratu císaře z [[Elba|Elby]] doprovázel Belliard královskou rodinu do [[Beauvais]]. Na příkaz krále však se vrátil do Paříže a okamžitě byl císařem pověřen vedením mise ke králi Muratovi a poté velením Moselské armády. Po bitvě u [[Waterloo]] se opět podřídil Ludvíkovi XVIII., ale přesto byl vyškrtnut ze seznamu pairů. V prosinci [[1815]] byl pro podezření z podílu na spiknutí s cílem osvobození císaře zatčen, ale po několika měsících propuštěn a roku [[1819]] opět jmenován pairem. V Horní komoře patřil k těm, kteří oponovali reakčním názorům dvorních kruhů a připojil se r. [[1830]] k [[Červencová monarchie|Červencové monarchii]]. Byl poslán do [[Vídeň|Vídně]] s úkolem působit zde k uznání [[Ludvík Filip (francouzský král)|Ludvíka Filipa]]. V březnu [[1831]] je odeslán do [[Belgie]], pomoci zde upevnit trůn [[Leopold I.|Leopolda Prvního]]. Zde pracoval na základních organizačních směrnicích belgické armády ,ale podílel se i na jednáních předcházejících Leopoldovu sňatku. Zemřel v Bruselu na zámku [[Laeken]] na [[centrální mozková příhoda|centrální mozkovou příhodu]], která způsobila náhlou smrt při odchodu ze zámku 28.ledna 1832. Jeho ostatky byly v březnu téhož roku převezeny do Paříže a tam uloženy na hřbitově [[Pere-Lachaise]]. Jeho jméno je vyryto na [[Vítězný oblouk|Vítězném oblouku]] v Paříži. [[Memoáry]] byly posmrtně vydány Vinetem r. [[1842]].