Mšice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
zakompoovani predchoz . editaci do clanku
Řádek 25:
* [[Thelaxidae]]
}}
'''Mšice''' (''Aphidoidea'') je nadčeleď [[polokřídlí|polokřídlého]] [[hmyz]]u. Mšice parazitují na rostlinách, z nichž sají rostlinné šťávy, a navíc mohou přenášet [[virus|viry]] rostlinných nemocí. Proto je mnoho druhů mšic považováno za škodlivé živočichy. Ze známých asi 3000 druhů mšic žije ve střední Evropě asi 850. Některé mšice žijí v [[symbióza|symbióze]] s [[mravenci]], kteří je chrání před nepřáteli (především [[Coccinellidae|slunéčka]], larvy [[pestřenka|pestřenek]] a zlatooček i [[zlatoočka|zlatoočky]] samotné) a naopak získávají [[medovice|medovici]].
 
== Popis ==
Mšice jsou většinou velké 4-6 [[mm ]] a mají [[proměna (biologie)|proměnu]] nedokonalou. Ústrojí mají bodavosavé. Tělo je zakončeno [[chvostek|chvostkem]], podle kterého se určuje pohlaví. Škodí sáním[[sání]]m na podzemních i nadzemních částech rostliny. Sání způsobuje zakrslí růst, [[kadeření]], svinování [[listová čepel|čepelí]] a změny ve zbarvení listů. Škodí přenosem [[viróza|viróz]], případně i vylučováním [[medovice]]. (sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby)
 
Mšice se obvykle vyskytují ve formě bez [[křídlo (biologie)|křídel]], při přemnožení se však začnou líhnout i okřídlení jedinci a mšice se tak mohou přesunout z rostliny na rostlinu.
 
== Rozmnožování ==
Za rok mají mšice 6-16 generací.
 
Rozmnožování má dva cykly:
[[Rozmnožování má dva cykly]]:* [[pohlavní roz.rozmnožování|pohlavní]] - po oplození klade samička vajíčka z kterých se líhnou okřídlené samičky. Samička nakledenaklade vajíčko, které přezimuje a na jaře se líhnou okřídlené samičky, které nalítávajinalétávaji na porost. [[partenogenezní roz.]] - z neoplozených vajíček se líhnou larvy i imaga, která nemají křídla.
* [[partenogeneze|partenogenetické.]] - z neoplozených vajíček se líhnou larvy i imaga, která nemají křídla.
 
== Symbióza ==
 
Některé mšice žijí v [[symbióza|symbióze]] s [[mravenci]], kteří je chrání před nepřáteli (především [[Coccinellidae|slunéčka]], larvy [[pestřenka|pestřenek]] a zlatooček i [[zlatoočka|zlatoočky]] samotné) a naopak získávají [[medovice|medovici]].
 
== Hostitelé ==
Rozlišuje se primární a sekundární [[hostitel]]:
 
* [[Primární hostitel]] - rostlina na níž mšice přezimují. (např. pro [[mšice broskvoňová|mšici broskvoňovou]] je to [[broskvoň]])
* [[Sekundární hostitel]] - rostlina na které mšice žijí a rozmnožují se během vegetace. (např. pro [[mšice broskvoňová|mšici broskvoňovou]] je to [[řepa]] či [[brambor]])
 
 
 
 
{{commonscat|Aphidoidea}}
Řádek 67 ⟶ 90:
[[uk:Попелиці]]
[[zh:蚜虫]]
 
Mšice jsou povětšinou velké 4-6mm s proměnou nedokonalou. Ústrojí mají bodavosavé. Tělo je zakončeno chvostkem podle kterého se určuje pohlaví.
 
[[Rozmnožování má dva cykly]]: [[pohlavní roz.]] - po oplození klade samička vajíčka z kterých se líhnou okřídlené samičky. Samička naklede vajíčko, které přezimuje a na jaře se líhnou okřídlené samičky, které nalítávaji na porost. [[partenogenezní roz.]] - z neoplozených vajíček se líhnou larvy i imaga, která nemají křídla.
Za rok mají mšice 6-16 generací.
 
[[Primární hostitel]] - rostlina na níž mšice přezimují.
[[Sekundární hostitel]] - rostlina na které mšice žijí a rozmnožují se během vegetace.
[[např:]] mšice broskvoňová - p.h. - broskvoň, s.h. - řepa, brambory
 
Škodí sáním na podzemních i nadzemních částech rostliny. Sání způsobuje zakrslí růst, kadeření, svinování čepelí a změny ve zbarvení listů. Škodí přenosem viróz, případně i vylučováním medovice. (sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby)
Nejvýznamější druhy mšic: M. maková, M. broskvová...
 
OCR: I když mají mšice mnoho přirozených nepřátel (slunéčka, pestřenky, mšicomaři …) bez chemické ochrany se zpravidla neobejdeme. Protože mšice vytvářejí velmi snadno rezistentní (odolné) kmeny, je nutné přípravky obměňovat. Postřik se provádí při prvních výskytech mšic.