Summorum pontificum: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
dalši rozšíření, ještě se pracuje - musím pryč |
|||
Řádek 19:
Dokument pak končí slovy: „Nařizujeme, aby všechno to, co jsme stanovili tímto Apoštolským listem daným Motu proprio, bylo pokládáno jako „ustanovené a nařízené“ zachovávat ode dne 14. září tohoto roku, na slavnost Povýšení Svatého Kříže, navzdory všemu, co by s tím mohlo být v rozporu.“
==
V dopise, který Benedikt XVI. zaslal všem biskupům popisuje důvody, které ho vedly k sepsání dokumentu a snaží se taktéž odpovědět na některé námitky. Za dvě obavy, které se dokumentu nejvíce stavěly na odpor považuje obavu z oslabení autority [[Druhý vatikánský koncil|II. vatikánského koncilu]] a poté obavu z toho, že vznikne jakási rozpolcenost ve farnostech. Tyto námitky označuje v dopise za neopodstatněné a zdůrazňuje, že misál Jana XXIII. nebyl v katolické církvi nikdy zakázán a tak možnost podle něj slavit existovala stále, pouze nebyly dány přesné pokyny k jeho užívání. V dopise Benedikt XVI. připomíná [[motu proprio]] ''[[Ecclesia Dei]]'' Jana Pavla II., kde Jan Pavel II. vyzval biskupy k velkodušnosti vůči „oprávněným touhám“ věřících po starší formě slavení. Zdůraznil taktéž, že starší formu slavení nepožadovali jen skupiny na pokraji katolické církve jako [[Kněžské bratrstvo svatého Pia X.|FSSPX]], ale že na vlastní oči viděl, „jak hluboce byly svévolnými deformacemi Liturgie zraňovány ty osoby, které byly naprosto zakořeněny ve víře Církve“. To mluví o době po koncilu, kdy se podle něj „na mnoha místech necelebrovalo věrně podle pokynů nového Misálu, který byl dokonce chápán jako určitá autorizace či rovnou povinnost jakési kreativity, jež vedla často k deformacím Liturgie na mezi snesitelnosti“.
Svoji pozitivní motivaci k vydání dokumentu pak v dopise popisuje slovy:
{{Citace|Jde o to, dosáhnout interního smíření v lůně Církve. Při pohledu do minulosti, na rozdělení, která v průběhu staletí zraňovala Kristovo Tělo, neustále vyvstává dojem, že v kritických momentech, ve kterých se tato rozdělení rodila, nebylo ze strany představitelů Církve učiněno dostatek pro zachování či znovu dosažení smíření a jednoty; vyvstává dojem, že opomenutí Církve mají svůj díl viny na skutečnosti, že se tato rozdělení mohla konsolidovat. Tento pohled do minulosti nás dnes staví před povinnost učinit vše, co lze, pro to, aby všichni ti, kteří skutečně touží po jednotě, mohli v této jednotě zůstat nebo ji opět nalézt.|List Benedikta XVI. biskupům k vydání apoštolského listu o volném užití latinského misálu z roku 1962}}
Např. [[katolický tradicionalismus|tradicionalistické]] [[Kněžské bratrstvo svatého Pia X.]] se již dříve vyjádřilo tak, že svolení k vysluhování mší podle misálu z roku 1962 je první podmínkou k navázání jakéhokoliv věroučného dialogu se Svatým stolcem.
V dopise pak papež také zmiňuje povinnost považovat za posvátné liturgické formy starších generací, neboť mezi nimi a formou dnešní nemůže být žádný rozpor. Doslova píše: „V dějinách Liturgie je růst a pokrok, ale žádný zlom. Co bylo posvátné pro předcházející generace, zůstává posvátným a velkým i pro nás, a nemůže být znenadání zcela zakázáno nebo dokonce pokládáno za škodlivé.“
==Reakce==
Většina reakcí uvnitř církve oceňovala papežovu snahu o smíření. Objevili se však i kritikové z řad katolických představených a židů.
===Tradicionalisté uvnitř církve===
Dokument vřele přijali zejména [[katolický tradicionalismus|tradicionalisté]] uvnitř církve, kteří k předkoncilní liturgii obecně lnou. Tyto skupiny (např. [[Kněžské bratrstvo svatého Petra]]) tuto liturgii podle starších podmínek slavili již dříve. Existuje i mezinárodní společenství převážně mladých katolických laiků [[Juventutem]], které vzniklo v roce 2006 a které se nyní na dokument ''Summorum Pontificum'' přímo odvolává. Dokument pochvalně ocenily i různá národní společenství pro latinskou mši a zejména jedna z vůbec největších tradicionalistických skupin – [[Kněžské bratrstvo svatého Petra]].
===Kněžské bratrstvo sv. Pia X.===
Představený [[Kněžské bratrstvo svatého Pia X.|Bratrstva sv. Pia X.]] [[Bernard Fellay]] označil dokument za „dar Milosti, který představuje nejenom krok, ale přímo skok správným směrem“.<ref>Rádio Vaticana: [http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8077 Mons. Bernard Fellay vyjádřil vděčnost za Summorum Pontificum].</ref> Zároveň se však zástupci Bratrstva zmínili i o tom, že překážky ve vztazích se Svatým stolcem stále jsou, ale že doufají, že pozitivní atmosféra, která byla tímto navozena, pomůže do budoucna problémy řešit. Dalším významných krokem Benedikta XVI. vůči FSSPX bylo poté zrušení exkomunikace čtyř jejich biskupů v roce 2009.
===Kritika uvnitř katolické církve===
| |||