Vladislav Jagellonský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele „90.182.43.2“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „Embarkation“.
Řádek 36:
 
Tradičně bývá hodnocen jako jeden z nejslabších českých panovníků, neboť jeho vláda vedla k velkému úpadku královské moci. V dynastické politice však dosáhl významného úspěchu, když byl zvolen a korunován uherským králem, a to navzdory záměrům [[krakov]]ského dvora, kde vládl jeho otec [[Kazimír IV. Jagellonský]]. Jeho matkou byla [[Alžběta Habsburská (1436 – 1505)|Alžběta Habsburská]], sestra [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]].
 
== Jiří z Poděbrad a Jagellonci ==
Roku [[1465]] vznikla v českém království opozice vůči [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]] reprezentovaná [[Jednota zelenohorská|Jednotou zelenohorskou]], v níž se spojilo odbojné katolické panstvo. K ozbrojenému odporu se přidala i katolická města. Členové jednoty byli ochotni přijmout za svého panovníka polského krále [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV.]], ale ten odmítl. Roku [[1466]] vyhlásil papež [[Pavel II.]] proti kacířským Čechám [[Křížové výpravy|křížovou výpravu]], do jejíhož čela se postavil [[uhersko|uherský]] král [[Matyáš Korvín]], kterého si katoličtí páni zvolili roku [[1469]] za svého krále.
 
Ve chvíli nejvyššího ohrožení se Jiří prozíravě vzdal dynastických nároků svých synů a nabídl českou korunu [[Jagellonci|Jagelloncům]]. Necelých pět týdnů po olomoucké volbě [[český sněm]] odmítl Matyáše jako svého panovníka a uznal nástupcem Jiřího z Poděbrad Kazimírova nejstaršího syna Vladislava. Po králově smrti potvrdil sněm v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] 27. května [[1471]] Vladislava novou volbou. Příchodem Vladislava II. do Prahy slavila dynastická politika Jagellonců významný úspěch. Konečně se prosadili alespoň v jedné ze zemí, jež považovali za své dědictví po Ladislavu Pohrobkovi (dále to bylo [[Maďarsko|Království uherské]]). Tento úspěch však s sebou přinášel řadu problémů.
 
== Nástup na český trůn ==