Komiks: Porovnání verzí

[[Soubor:WIGU example.png|right|thumb|Typická stavba komiksové stránky]]

 

 

== Typické rysy ==

== Historie ==

[[Soubor:Relief Kolumna Trajana.jpg|thumb|left|I vyprávění na [[Traján]]ově sloupu v [[Řím]]ě se dá považovat za komiks]]

 

Ve středověké Evropě jsou známy obrazové příběhy bez doprovodného textu. Za svého druhu komiks lze považovat například i [[Tapisérie z Bayeux|tapisérii z Bayeux]] - rozsáhlé dílo, vykreslující postupně příběh dobytí Británie Normany roku [[1066]].

 

 

[[Soubor:Hogarth-Harlot-3.png|right|thumb|obraz se série ''Dráha prostitutky'']]

== Komiks dnes ==

 

 

{{Hlavní článek|Český komiks}}

V [[Česko|Česku]] je historicky znám komiks [[Rychlé šípy]], spjatý s dílem [[Jaroslav Foglar|Jaroslava Foglara]]. Nejvýznamnějším českým komiksovým dílem je však určitě [[Octobriana]] - podvodný komiks u nás příliš neznámý, avšak jako jediné české dílo významnou měrou ovlivnil vývoj světového komiksu. Tento komiks, původně nazvaný Amazona, vytvořili v 70. letech umělci [[Bohumil Konečný]] a [[Zdeněk Burian]] - těm jej však odcizil Petr Sadecký, přeměnil jej na Octobrianu a v zahraničí vydával za dílo ruského undergroundu. Velmi populární je v Česku též dětský komiksový časopis [[Čtyřlístek]]. Z modernějších komiksů se díky časopisu [[Reflex (časopis)|Reflex]] staly oblíbenými původní české komiksy [[Zelený Raoul]] nebo [[Hana a Hana]], známý je též komiks [[Jaroslav Rudiš|Jaroslava Rudiše]] [[Alois Nebel]], který vyšel ve třech knižních svazcích, poté vycházel ve formě stripu v časopisu Reflex a nyní vychází v časopise [[Respekt]].

 

Ve světě má dnes komiks 3 hlavní těžiště: anglo-americký, belgo-francouzský a japonský. Každý z těchto okruhů má svou dlouhodobou komiksovou tradici a vyznačuje se svým specifickým stylem. Ač se to může zdát překvapivé, největším producentem komiksů je právě [[Japonsko]]. V této zemi se komiksu říká [[manga]] a jelikož se tam vyvíjel naprosto odděleně, má mnoho charakteristických prvků (ať už se jedná o kresebnou stylizaci, nebo samotnou formu vyprávění). Komiksová forma zde velmi spolupracuje s typickými filmy a seriály, které nazývané také [[anime]].

 

V [[Amerika|Americe]] se z počátku 20 století stále více rozšiřovala nabídka každodenních stripů a lidé si na formu komiksu zvykli. Prvním moderním komiksovým albem byl až v 30. letech [[Action Comics]] s hlavním hrdinou [[Superman]]em, který odstartoval Zlatý věk komiksu a spustil poptávku po superhrdinských komiksech. Poptávka po komiksech v 50. letech klesla, 60. léta ale znamenaly opět nárůst jejich obliby. 21. století znamená hlavně rozmach filmů, na komiksech založených - svého filmového zpracování se dočkali mimo jiné [[X-Men]], [[Spider-Man]], [[Hellboy]], [[Ghost Rider]], [[Fantastic Four]], [[Sin City]], [[300 (komiks)]], [[Z pekla]], [[Liga výjimečných]]. V kontrastu k těmto mainstreamovým komiksům vypuklo v 60. letech v USA undergroundové komiksové hnutí, vedené umělcem [[Robert Crumb|Robertem Crumbem]]. Dodnes tvoří protipól amerických superhrdinských komiksů, i když důraz na "underground" není tolik markantní.

 

* [[Strip]]

* [[Seznam slavných komiksů]]

 

[[Kategorie:Komiks| ]]

[[Kategorie:Literární pojmy]]

[[Kategorie:Literární žánry]]

 

[[af:Strokiesverhaal]]

[[fur:Fumut]]

[[fy:Tekenteltsje]]

[[gd:Pàipear-èibhinn]]

[[gl:Banda deseñada]]