Hornosvratecká vrchovina

Hornosvratecká vrchovina je geomorfologický celek na západní Moravě, který je součástí Českomoravské vrchoviny. Má rozlohu 1 135 km², střední výšku 580,2 m a jejím nejvyšším bodem je Devět skal 836 m, který se však nachází ve Žďárských vrších, přesněji však v Devítiskalské vrchovině, která je typickým příkladem zalesněných vrchů. Hornosvratecká vrchovina se dá geologicky charakterizovat jako členitá vrchovina až hornatina tvořená krystalickými horninami s ostrůvky permokarbonských a křídových usazenin.

Tvoří rozsáhlé území s vyklenutým povrchem. prořezané hlubokým údolím řeky Svratky a jejích přítoků, údolí Svratky u obce Štěpánov je prolomem. Severozápadní část, zvaná Žďárské vrchy, má úzké hřebety se skalními útvary a hluboká, ale rozevřená údolí. Jihovýchodní část, zvaná Nedvědická vrchovina je masivní klenba s hlubokými zaříznutými údolími, v údolí řeky Křetínky jsou zaklesnuté kry křídových hornin jako stolové hory. Převážná část Hornosvratecké vrchoviny je zalesněna smrkovými porosty.

Geomorfologické členění (podcelky a okrsky)

• Žďárské vrchy
  • Borovský les
  • Pohledeckoskalská vrchovina
  • Devítiskalská vrchovina
  • Milovská kotlina

• Nedvědická vrchovina
  • Jedlovská plošina
  • Vírská vrchovina
  • Kunštátská vrchovina
  • Křetínská kotlina
  • Žernovnická hrásť
  • Sýkořská hornatina
  • Pernštejnská vrchovina
  • Sulkovecká vrchovina
  • Olešnická kotlina

Literatura

Hory a nížiny. zpracovali Břetislav Balatka ... [et al.] ; Jaromír Demek (editor svazku) ; ve spolupráci s Názvoslovnou komisí ČÚGK. Vyd. 1. Praha : Academia, 1987. 584 s, foto. (Zeměpisný lexikon ČSR).