Proudový motor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Účinnost s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na účinnost (fyzika)
Bez shrnutí editace
Řádek 3:
'''Proudový motor''' je typ [[motor]]u, který se používá v letectví. Pracuje na principu [[Isaac Newton|Newtonowa]] [[Newtonovy pohybové zákony|zákona o akci a reakci]] – spaliny vycházející z motoru působí silou opačným směrem na motor, který tím ženou vpřed.
 
V přední části motoru se nachází [[vstupní ústrojí]], kterým do něj vstupuje vzduch, ten je dále nasáván [[kompresor]]em, který vzduch stlačuje; ten se tím zahřívá a následně putuje do [[Spalovací komora|spalovací komory]]. Zde se do vzduchu vstřikuje palivo. Zažehnutím směsi se uvolní teplenátepelná energie a horké plyny, vycházející ze spalovací komory, roztáčejí [[turbína|turbínu]] v zadní části motoru, která přes [[hřídel]] vedoucí podélnou osou motoru pohání kompresor. Za turbínou, ve výstupní trysce, je vysoký tlak a tepelná energie se mění na [[Kinetická energie|kinetickou]], tím vzniká tah motoru.
 
První proudový motor se objevil v 30. letech, kdy na něm pracovali dva různí konstruktéři – [[Frank Whittle]] v [[Spojené království|Británii]] a [[Hans von Ohain]] v [[Německo|Německu]]. Whittle svůj motor patentoval už roku [[1930]], ale k jeho zkouškám došlo až roku [[1941]], kdy byl zamontován do trupu letounu [[Gloster E.28/39]] a [[15. květen|15. května]] 1941 poprvé vzlétl na základně [[RAF Cranwell]]. Operačně byl nasazen až roku [[1944]] na letadle [[Gloster Meteor]]. V Německu byl vývoj rychlejší a první letadlo ([[Heinkel He 178]]) vzlétlo už roku [[1939]], tah motoru [[Heinkel HeS 3|HeS 3]] byl 4,4 kN.