Benben: Porovnání verzí

'''Benben''' (odvozováno z&nbsp;[[egyptština|egyptského]] [[sloveso|slovesa]] ''veben'' –&nbsp;– ''„zářit“'', ''„vzejít“'', ''„povstat ve skvělosti“''<ref name="HART20">{{Citace monografie

| překladatelé = Kateřina Dejmalová ... et al

}}</ref> a božské přítomnosti ve světě. Proto byl podle představ [[starověcí Egypťané|Egypťanů]] každý [[egyptský chrám|chrám]] původně ''„ostrovem stvoření“'' –&nbsp;– prvotním místem, na nějž se snesl v&nbsp;něm uctívaný [[egyptští bohové|bůh]],<ref>{{Citace monografie

}}</ref>, a v&nbsp;[[Pozdní doba|Pozdní době]] byl s&nbsp;''benbenem'' ztotožňovánztotožňováno [[Naos (Egypt)|naos]], v&nbsp;němž byl umístěn kultovní[[kult]]ovní obraz.

Nejvýraznější roli benben hraje v&nbsp;koncepci [[Devatero|Devatera]] z&nbsp;[[Iunu]];, zdekde byl přímo uctíván jako [[fetiš|posvátný kámen]],. doloženýByl ovšemzde pouzepokládán za prvotní zhmotněnou podobou stvořitelského z&nbsp;[[egyptskésluneční kult ve starověkém náboženstvíEgyptě|náboženskýchslunečního]] [[staroegyptskéegyptští písemnictvíbohové|textůboha]]. [[Atum]]a (případně [[Re (bůh)|Rea]]) a v&nbsp;[[kult]]u představován kamenným fetišem pravděpodobně nepravidelného kuželového tvaru a podle některých názorů [[meteorit|meteorického]] původu<ref>{{Citace webumonografie

| rok = 19972007

| titul = IlustrovanáEncyklopedie encyklopedie staréhostarověkého Egypta

| vydavatel = KarolinumLibri

| isbn = 978-80-71847277-446306-20

| počet stran = 487528

| strany = 1564135

}}</ref> uchovávaným ve zdejším [[egyptský chrám|chrámu]] jako jeho skutečný fyzický pozůstatek. Badatelé předpokládají, že významověDoložen je třebaovšem jejpouze ztotožnitnepřímo sz&nbsp;iunským posvátným sloupem ''iun'' a že jeho stylizovanou podobou je [[obelisk]]egyptské a&nbsp;[[pyramidionnáboženství|náboženských]]. Podle některých názorů je od něj odvozen tvar [[egyptskéstaroegyptské pyramidypísemnictví|egyptských pyramidtextů]].<ref>{{Citace webu

V&nbsp;[[Iunu|iunské]] kosmologii [[egyptští bohové|bůh]] [[Atum]] stojící v&nbsp;čele [[Devatero|Devatera]] podle [[Texty pyramid|Textů pyramid]] ''„povstal jako benben v domě benu“'':<ref name="HART20"/>: stvořitelský sluneční bůh se vynořil jako první pevný bod v&nbsp;[[Nun|praoceánu nebytí]], případně se zrodil jako pták ''[[benu]]'' a s&nbsp;křikem, jímž prolomil ticho a tmu dosavadního nebytí, usedl na v&nbsp;tom okamžiku se objevivší prvotní pevnou zemi. Ta současně odpovídá východnímu horizontu, kde se „rodí“ [[Slunce]]; proto snad měl [[obelisk]] jako [[kult]]ické znázornění ''benbenu'' zachycovat první sluneční paprsky za úsvitu.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> ''Benben'' je tedy obrazem sebestvoření [[stvoření|stvořitele]], od něhož teprve se další proces tvoření odvíjí. Jedním ze způsobů, jímž iunská kosmologie další tvoření přibližuje, je motiv Atumovy [[masturbace|masturbační]] [[ejakulace]] nebo (méně často uváděného) [[autofelace|spolknutí vlastního]] [[Ejakulát|spermatu]]<ref>{{Citace monografie

}}</ref> –&nbsp;– protože stvořil sám sebe a byl jediný, musel (pokud měl proces pokračovat) sám sebe také oplodnit. George Hart v&nbsp;tomto smyslu podává vysvětlení, že ''benben'' mohl být pokládán za zkamenělý pozůstatek Atumova spermatu.<ref>{{Citace monografie

Jinou verzí prvotního pahorku [[analogie|analogickou]] ''benbenu'' je ''ostrov plamenů'' také doložený v&nbsp;[[Texty pyramid|Textech pyramid]].<ref>{{Citace monografie

| rok = 19972007

| titul = IlustrovanáEncyklopedie encyklopedie staréhostarověkého Egypta

| vydavatel = KarolinumLibri

| isbn = 978-80-71847277-446306-20

| počet stran = 487528

| strany = 331349

}}</ref> Protože stejně jako předchozí pojetí v&nbsp;sobě spojuje povstání pevného základu světa vyjádřené motivem [[ostrov]]a uprostřed vod a zrození slunce představované náhlým vzplanutím jeho záře, je s&nbsp;největší pravděpodobností původně jen jiným slovním opisem téže představy. Nejpozději v&nbsp;období počátku [[Střední říše]] se ''ostrov plamenů'' objevuje v&nbsp;jedné z&nbsp;verzí kosmologie z&nbsp;[[Chemenu]], podle níž ke stvoření světa došlo tajemnou činností [[Osmero|Osmera]] složeného ze čtyř dvojic prvotních [[egyptští bohové|bohů]]. Tato božská skupina ovšem není stvořitelem ve stejném smyslu jako [[Atum]], spíše ve svém souhrnu reprezentuje kvality preexistujícího světa –&nbsp;– praoceánu [[Nun]]. Počátkem vší existence je až objevení se ostrova, na němž se zrodí slunce. George Hart uvádí, že tvůrci této koncepce bylimohli být přesvědčeni, že Osmero předcházelo [[Devatero|Devateru]],<ref>{{Citace monografie

}}</ref> což znamenáby znamenalo, že tyto dva mýty nepopisují zrod světa odlišně, ale mohou se doplňovat.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> V tomto smyslu může být představa Osmera reinterpretací Devatera: popisovala by procesy směřující k&nbsp;Atumově sebestvoření a ''ostrov plamenů'' by byl označením stavu, kterým Atum své sebestvoření v&nbsp;podobě ''benbenu'' uskutečňuje.