Glykemický index: Porovnání verzí

'''Glykemický index''' (zkratka GI) je [[bezrozměrná veličina]], která udává rychlost využití [[glukóza|glukózy]] tělem z určité potraviny. Exaktně je GI je definován jako plocha pod křivkou [[Glykemie|glykémií]] během dvou hodin po požití dané potraviny, vyjádřená jako procento plochy pod křivkou po požití stejného množství sacharidů ve formě čisté glukózy. [http://www.ronnie.cz/c-1489-sacharidy--glykemicky-index.html (viz graf č. 1)] Vychází se z toho, že glukóza má glykemický index roven 100. Například celozrnný chléb má GI = 65, tudíž glukóza obsažená v celozrnném chlebu je tělem využita za cca 2krát delší dobu než glukóza v čistém stavu. Glykemický index ovlivňuje mnoho faktorů, jako je obsah [[vláknina|vlákniny]], postup přípravy, délka vaření dané potraviny apod. Hodnotu GI potraviny nelze brát jako jediný faktor ovlivňující reakci glykémie. Protože rychlost vstřebávání glukózy do krve také ovlivňuje celkové množství tráveniny v žaludku (čím více potravy žaludek dostane, tím rychleji se tělo snaží potravu ze žaludku dostat pryč =>⇒ trávení i vzestup glykémie je tudíž rychlejší). Pro praxi to znamená to, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Také potraviny s nízkým GI nezatěžují organismus velkými výkyvy hladiny glykémie, které mohou přispívat ke vzniku [[diabetes|diabetu mellitu]] II.typu (lidově stařecká cukrovka). Ač je někdy glykemický index užíván jako indikátor míry uvolňování [[inzulín]]u do krve, některé potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují mnoho inzulínu; pro tento účel je lépe vzít v úvahu [[inzulínový index]]. Index byl vytvořen Dr. Davidem J. Jenkinsem a jeho kolegy v roce [[1981]] na Torontské univerzitě.