Verze z 27. 5. 2009, 22:42 editovat Corkygirl (diskuse \| příspěvky) 7 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 5. 2009, 11:17 editovat zrušit editaci Kacir (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 212 653 editací styl, upravit, kat, šabl, přeskupení Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{upravit}} '''Neuroglie''' (gliové buňky, glie) jsou podpůrné buňky [[neuron]]ů. Jsou větší než neurony. == Klasifikace == '''Astroglie''' (''Makroglie'') - velké, podpírají neurony a vyživují neurony, mají schopnost regenerace (tvoří gliovou jizvu), předpokládá se, že se podílejí na tvorbě [[mozkomíšní mok\|mozkomíšního moku]]▼ ~~<br />'~~''[[Astrocyty]]''' jsou největší z neurogliových buněk. Vysílají dlouhé výběžky opatřené nožkami (vaskulární pedikly), které obalují všechny cévy centrálního nervového systému. Pedikly vytvářejí souvislou vrstvu pod měkkou plenou mozkovou (pia mater). Existují astrocyty dvou typů: plazmatické a vláknité (fibrilární). ''Plazmatické astrocyty'' najdeme v šedé hmotě mozku a míchy. Jejich výběžky jsou kratší a širší než u fibrilárních astrocytů. ''Fibrilární astrocyty'' se nacházejí hlavně v bílé hmotě mozku a míchy a jejich výběžky jsou dlouhé a štíhlé.▼ ~~Oligodendroglie~~'''0ligodendroglie''' - nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují myelin▼ ~~<br />'~~*''[[Oligodendrocyty]]''' najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se Schwannovými buňkami periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno. ▼ '''Mikroglie''' - jsou nejmenší, mají obrannou funkci - schopnost fagocytózy▼ ~~<br />~~'''[[Ependymové buňky]]''' vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory. Jsou omývány mozkomíšním mokem, a proto jsou na svém povrchu opatřeny řasinkami, které napomáhají toku mozkomíšního moku. Buňky nejsou navzájem těsně spojeny, proto látky obsažené v moku mohou pronikat až k buňkám v nižších vrstvách.▼ {{Lidský mozek}} ~~Neuroglie dělíme na tři základní typy: makroglie, oligodendroglie, mikroglie~~ [[Kategorie:Obecná histologie]] ▲Makroglie - velké, podpírají neurony a vyživují neurony, mají schopnost regenerace (tvoří gliovou jizvu), předpokládá se, že se podílejí na tvorbě [[mozkomíšní mok\|mozkomíšního moku]] ▲Oligodendroglie - nacházejí se v bílé hmotě CNS, mají opornou funkci, produkují myelin ▲Mikroglie - jsou nejmenší, mají obrannou funkci - schopnost fagocytózy [[Kategorie:Typy buněk]] [[Kategorie:Nervová soustava]] ▲<br />'''[[Astrocyty]]''' jsou největší z neurogliových buněk. Vysílají dlouhé výběžky opatřené nožkami (vaskulární pedikly), které obalují všechny cévy centrálního nervového systému. Pedikly vytvářejí souvislou vrstvu pod měkkou plenou mozkovou (pia mater). Existují astrocyty dvou typů: plazmatické a vláknité (fibrilární). ''Plazmatické astrocyty'' najdeme v šedé hmotě mozku a míchy. Jejich výběžky jsou kratší a širší než u fibrilárních astrocytů. ''Fibrilární astrocyty'' se nacházejí hlavně v bílé hmotě mozku a míchy a jejich výběžky jsou dlouhé a štíhlé. ▲<br />'''[[Oligodendrocyty]]''' najdeme jak v šedé tak i v bílé hmotě. V šedé hmotě jsou především v blízkosti těl neuronů a v hmotě bílé podél myelinizovaných nervových vláken. Oligodendrocyty jsou téměř identické se Schwannovými buňkami periferního nervového systému, avšak na rozdíl od nich mohou myelinizovat více než jedno vlákno. ~~<br />'''[[Mikroglie]]''' mají schopnost fagocytózy. Těla mikroglií jsou malá a oploštělá, protažená v dlouhé ose buňky. Najdeme je v šedé i bílé hmotě.~~ ▲<br />'''[[Ependymové buňky]]''' vystýlají centrální kanál míšní a mozkové komory. Jsou omývány mozkomíšním mokem, a proto jsou na svém povrchu opatřeny řasinkami, které napomáhají toku mozkomíšního moku. Buňky nejsou navzájem těsně spojeny, proto látky obsažené v moku mohou pronikat až k buňkám v nižších vrstvách.

Neuroglie: Porovnání verzí