Mínóův labyrint: Porovnání verzí

Přidáno 29 bajtů ,  před 10 lety
m
úpravy
m (Stránka Mínův labyrint přemístěna na stránku Mínóův labyrint: správný název, viz též http://www.google.de/search?hl=de&q=M%C3%ADn%C3%B3%C5%AFv+labyrint&meta=&aq=f&oq=)
m (úpravy)
[[Soubor:Minotaurus.gif|thumb|Krétský labyrint s Mínotaurem uprostřed]]
'''MínůvMínóův labyrint''' nebo '''Krétský labyrint''' byl v řecké mytologii [[labyrint (bludiště)|labyrint]] krétského krále [[Mínós|MínoaMínóa]]. Předpokládá se, že je identický s palácem na [[Knóssos|Knóssu]].
 
== Pověst ==
Podle pověsti pověřil král MínosMínós vynálezce a stavitele Daidala, aby navrhl dům se spletitými chodbami a schodišti. [[Daidalos]] vytvořil zázračné dílo, bludiště z kamene - labyrint, z něhož nikdo, kdo do něj vkročil, nenašel cestu ven. Později chtěl král vědět, zda jeho vláda na [[Kréta | Krétě]] není ohrožena. Od boha PoseidonaPoseidóna si vyprosil býka na znamení toho, že má přízeň bohů. Mínós slíbil, že pak zvíře bohům obětuje na znamení díků. Nato mu PoseidonPoseidón poslal z mořských hlubin krásného bílého býka. Avšak krále MńoaMínóa se zmocnila [[chamtivost]] a tajně začlenil býka do královského stáda.
 
Bohové se tím však nedali obelhat. [[PoseidonPoseidón]] vymyslel strašnou pomstu - s pomocí [[Afrodita | Afrodity]] vzbudil v královně [[PasifaePasifaé]], MínověMínóově manželce a dceři boha [[Helios Hélios| HeliaHélia]], bezuzdnou [[láska | lásku]] k posvátnému býkovi. Jenže tomu zbližovací pokusy královny nebyly příjemné a tak před ní utekl. Daidalos znovu vymyslel geniální řešení. Zkonstruoval dutou dřevěnou krávu v životní velikosti a potáhl ji kravskou kůží. PasifaePasifaé vlezla dovnitř a býk se nechal oklamat. Zanedlouho nato královna porodila netvora, chlapce s býčí hlavou. Král MínosMínós, před kterým se nepodařilo netvora utajit, uvěznil tohoto [[Mínotaurus Minotaurus| MinotauraMínotaura]] do labyrintu. Přisluhovače Daidala uvrhl do vězení.
 
[[Soubor:Cnossos-planol.png|thumb|Palác v Knóssu, plánek]]
Zanedlouho nato krále postihl další úder osudu. Jeho milovaný syn [[Androgeos]] se v [[Atény | Aténách]] zúčastnil sportovních soubojů. V pětiboji byl neporazitelný a vítězil nad všemi soupeři. Ti však nesnesli svou porážku a Androgea zabili. Král MinosMínós, plný bolesti a žalu vyslal proti Aténami válečnou flotilu, aby pomstila zločin. Athény byly poraženy a musely přistoupit na požadavek vítěze a poskytovat lidské oběti. Každých devět let museli poslat na Krétu čtrnáct mladých Atéňanů, sedm mládenců a sedm panen, jako potravu pro MinotauraMínotaura. Atény dlouho posílaly tuto strašnou daň, až se [[Théseus]], syn krále Aigea dobrovolně vydal s oběťmi na Krétu. Otci slíbil, že pokud se z boje proti MinotauroviMínotaurovi vrátí jako vítěz, při zpáteční cestě vztyčí na lodi bílé plachty.
 
Když Aténčané přistáli v Knóssu, MínovaMínóova dcera [[AriadnaAriadné]] uviděla statného hrdinu a zamilovala se se do něj. Jak však měla zachránit milovaného před svým strašným nevlastním bratrem? Obstarala mu zázračný meč a vymyslela lest. Na bránu do labyrintu přivázala konec klubka červené vlny a dala ho Théseovi na cestu. Takto se mu podařilo zvítězit nad MinotauremMínotaurem a uniknout z bludiště před strážci, kteří dohlíželi na to, aby MínotaurMínotauros dostal oběti. Unikl také proto, že pozornost strážců odpoutalo cosi nevídaného: nad Knóssem letěli dva lidé jako ptáci. Daidalos si totiž ve vězení ze zbytku vosku a ptačích rtů vyrobil křídla pro sebe i svého syna [[Ikaros|Ikara]] a z ostrova utekli.
 
Théseovi s Ariadnou se podařilo utéci. Dostali se na ostrov [[Naxos]]. O tom, co se odehrálo tam, se pověsti rozcházejí. Nejznámější je verze, podle níž do děje zasáhlo více bohů. Théseus se bez Ariadny plavil do Atén a zapomněl černou plachtu vyměnit za bílou, jak slíbil otci. Když [[Aigos]] spatřil znamení neštěstí, ze žalu skočil z vysokého útesu do moře. To pak podle něj později dostalo jméno [[Egejské moře]].
== Interpretace ==
[[Image:Theseus Minotaur Mosaic.jpg|thumb|left|[[Starověký Řím|Římská]] [[mozaika]] zobrazující [[Theseus|Thesea]] a [[Minotaur|Mínotaura]]. [[Rhaetia]], [[Švýcarsko]]]]
Když [[Homér]] kolem roku 750 před Kristem poprvé písemně zaznamenal jména MinosMínós, Daidalos, TeseusThéseus a AriadnaAriadné, byla již Kréta dávno dobytá země, zalidněná mnoha národy: <br />
''Uprostřed tmavého moře je zem, co Kréta se nazývá, krásná a bohatá, v moře objetí, a žije tam mnoho, přemnoho lidí, co bydlí v devadesáti městech. Slyšet je tam jazyků různých a smíšených. Lze tam spatřit Achajce, kmeny kydónské a chrabré původní Kréťany, Dóry, co se na tři kmeny dělí, a Pelasgy slavné. Je tam velké město Knóssos; a v městě tom Mínós, důvěrník velkého [[Zeus|Dia]], měl vládu vždy po devět let.''
 
Podle legendy se král MínosMínós přesídlil do podsvětí a ze svého trůnu soudil zemřelé. Až o několik století později se v řecké literatuře moudrý MínosMínós změnil na zuřivce. Atény, které se zmohly a zazářily v plném lesku, se zjevně nedokázaly smířit s tím, že kdysi museli platit [[tribut]] tehdy mocné Krétě. A tak přepsaly dějiny.
 
Filozof a přírodovědec [[Aristotelés]], učitel [[AlexanderAlexandr Veliký | Alexandra Velikého]], který později padl u svých krajanů do nemilosti, zpochybnil tehdejší tradování příběhu krále Mínoa: <br />
''MinosMinós měl u našich básníků od nepaměti špatnou pověst a na [[Atika (architektura)|atických]] jevištích ho vždy hanili. Vůbec mu nepomohlo, že jej HesiodosHésiodos označil za nejlepšího krále a Homér ho dokonce považoval za Diova pověřence. Raději se věřilo tragickým básníkům. Krále MínoaMínóa představovaly v hrách jako špatného a násilnické panovníka, přestože to byl podle běžných pověstí moudrý král a zákonodárce.''
 
Vítězové často hanili bohy poražených. MinotaurusMínotauros, kterého později označovali za netvora, byl možná na Krétě uctívaným bohem v býčí podobě. Jak víme, také později vzniklá náboženské komunity udělali z „pohanských“ bohyň čarodějnice.
 
[[Soubor:Aurochs-animal.png|thumb|Posvátný krétský býk]]
===Externí odkazy===
{{commons|Labyrinth}}
* [http://www.gottesformel.ch/Labyrinth/Labyrinth-Hoehle.html "Krétský jeskynní labyrint"], Thomas M. Waldmann, rev. 2009 (v němčině, angličtině, francouzštině a řečtině). Popis bludištního jeskynního systému v blízkosti [[Gortyn]]y na Krétě, která byla všeobecně považována za (před objevem Knóssu) za původní labyrint na Krétě. (Prezentace poněkud amatérská - včetně blikajících nápisů, ale s mnoha podrobnými fotografiemi.)
===Literatura===
* Dr. Laureen Artress, ''Walking a Sacred Path: Rediscovering the Labyrinth as a Spiritual Tool''