Semiautonomní organela: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m vyjímka -> výjimka
Řádek 1:
'''Semiautonomní organely''' jsou [[buněčné organely a struktury|buněčné organely]], u nichž se předpokládá, že vznikly na základě [[symbióza|symbiózy]] mezi [[předek|předkem]] [[Eukaryota|eukaryotických]] organismů a organismy [[prokaryota|prokaryotickými]].
 
Jde tedy vlastně o prokaryonty, kteří ztratily schopnost samostatně žít a staly se nedílnou součástí eukaryotické buňky. Rozlišujeme [[mitochondrie]], které mají svůj původ v [[bakterie|bakteriích]] a hrají nepostradatelnou úlohu při [[buněčné dýchání|buněčném dýchání]] a [[plastid]]y, jejichž předchůdcem jsou zelené [[sinice]] (případně vyjímečněvýjimečně zelené [[řasy]]) a které mohou hrát rozličné úlohy, přičemž nejčastější jsou provozovna [[fotosyntéza|fotosyntézy]], nebo přechovávání [[rostlinná barviva|barviv]] či [[zásobní látky organismů|zásobních látek]].
 
 
== Obecné vlastnosti ==
*Vlastní '''[[DNA]] prokaryotického typu''' a jsou tedy nositelky [[mimojaderná dědičnost|mimojaderné dědičnosti]]. DNA mitochondrií a plastidů však již dávno neobsahuje jejich původní kompletní genetickou informaci . Spousta původně mitochondriálních či plastidových [[gen]]ů se postupem času přemístila do [[buněčné jádro|jádra]] a naopak některé geny se přemístily z jádra do mitochondrie. Spolu s vysokou specializací semiautonomních organel to je nejzásadnější důvod, proč ztratily schopnost samostatně žít.
*Jsou od zbytku buňky odděleny '''dvojitou [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatickou membránou]]'''. (VyjímkouVýjimkou mohou být některé plastidy s trojitou membránou, u kterých se předpokládá, že mohly vzniknou jakousi „symbiózou na druhou“, když jako symbiont posloužil nikoliv prokarotický organismus, ale eukaryont, který už měl vlastního smybionta).
*'''Rozmnožují se dělením''' podobně jako bakterie.
*Mají souvislost s '''energetickým [[metabolismus|metabolismem]]''' buňky.