Rastislav Váhala: Porovnání verzí

Přidáno 1 360 bajtů ,  před 10 lety
+zdroj Luža
(založení)
 
(+zdroj Luža)
Váhala se narodil ve Vídni, studoval však ve Valašském Meziříčí gymnázium. Vysokoškolský diplom získal na právnické fakultě UK v Praze. Během povinného vojenského výcviku absolvoval důstojnickou školu v Opavě, ze které byl vyřazen jako poručík dělostřelectva v záloze. V roce 1939 byl zapsán do seznamu advokátů, kancelář spolu s otcem měl na Národní třídě, žil v Praze na Spořilově.<ref name="glezlova">Helena Glezgová: [http://ctyrka-noviny.cz/archiv/Ctyrka06_08.pdf S nejvyšším trestem nikdo nepočítal], in Čtyřka, 2. roč., červen 2008</ref>
 
Za druhé světové války bylse poslednímzapojil velitelemdo odbojové skupinyčinnosti. Avala-ModrýV kruhčervenci roku 1942 byl jeho otec v Kounicových kolejích v Brně popraven. Od léta léta 1944 byl styčný důstojník [[Vojtěch Luža|Vojtěcha Luži]], vojenského velitele [[Rada tří|Rady tří]], pro styk s krycímkomunistickým odbojem a ilegálním odborové hnutím, na které měl kontakty. V Radě tří používal krycí jménemjméno ''Kozák''. Luža však po zatýkání klíčových pražských osobností Gestapem odchází v říjnu 1944 zpět na Moravu. Váhala díky statečnosti zatčeného [[František Jiříkovský|Františka Jiříkovského]] není prozrazen a stává se posledním velitelem odbojové skupiny Avala-Modrý kruh, která sdružovala odbojové pracovníky z hasičských sborů na území protektorátu. Avala-Modrý kruh byl do prosince 1944 začleněn do [[Rada tří|Radí tří]], kdy došlo díky dalšímu zatýkání Gestapa ke ztrátě kontaktů.<ref>Valašské Athény o.s.: [http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?id=osobnosti&what=V#null Slovník osobností východní Moravy: "V"] cit. 2009-05-24</ref><ref name="luza">{{Citace monografie | příjmení = Luža | jméno = Radomír | titul = V červenciHitlerově rokuobjetí: 1942Kapitoly bylz jehočeského otecodboje v| Kounicovýchvydání kolejích= v1. Brně| popravenvydavatel = Torst | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 536 (viz. 218, 368, 378, 410) | isbn = 80-7215-286-6 }}</ref>
 
Od ledna 1945 se skrýval nedaleko Mánesa v Praze, neboť ho hledalo [[Gestapo]]. V dubnu 1945 se stal vojenským poradcem [[Zpravodajská brigáda|Zpravodajské brigády]],. získalZískal díky přesunu vysílačky "Anna" výsadku [[Operace_Platinum_-_Pewter|Platinum-Pewter]] přímý kontakt s Londýnskou exilovou vládou.<ref>Magdaléna Hromková: Podíl českých skautů v 2. odboji s důrazem na činnost Zpravodajské brigády, Arcibiskupské gymnázium, Praha 2005</ref><ref name="marek">Jidnřich Marek: [http://web.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/policista/2007/04/prrekviem.pdf Četnické rekviem], str. 3-4, příloha časopisu Policista 4/2007</ref>. Dne 5. května 1945 z byl pověřen [[Česká národní rada|Českou národní radou]] vojenským zmocněncem v kasárnách Jiřího z Poděbrad.<ref name="marek" />
 
== Po osvobození 1945==
Po osvobození v roce 1945 vstoupil do komunistické strany, z níž byl zakrátko vyloučen<ref name="luza" />. Po komunistickém puči byl v rocemezi léty 1948 až 1949 jeden z obhájců generála [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]], v prvním vykonstruovaném soudním procesu komunistického totalitního režimu, který skončil justiční vraždou. Podle vlastních slov ho gen. Píkovi doporučil spoluvězeň a bývalý odbojář J.[[Jan Pliczka]]. Po rozsudku smrti pro gegen. Píku podal odvolání v podobě Zmatečné stížnosti a po zamítnutí pak žádost o milost u prezidenta republiky taktéž zamítnutou. Po tragickémtragické konci procesupopravě uzavřel svou advokátní kancelář, naprotože protestpro protiněj ztrátu smysluměla advokacie usmysl jako obhajoba souduobviněného a raději se živil manuální prací jako sklobetonář.<ref name="glezlova" />
 
Byl perzekuován a později se zapojil do protikomunistického odboje. Začal pracovat na revizi procesu a o posmrtnou rehabilitaci v generála, která byla umožněna až v roce 1968, kdy byl rozsudek zrušen. Napsal o procesu s gen. Píkou knihu ''Smrt generála'', která mohla vyjít až po roce 1989. Do konce života byl monitorován [[StB]].<ref name="glezlova" /> V 70. a 80. letech získal výjezdní doložku do Jugoslávie, kde se scházel s [[Radomír Luža|Radomírem Lužou]] ([[Lublaň]], později [[Vídeň]]), kterému předal mimo jiné spisy o procesu s gen. Píkou pro Hooverův archiv při Stanfordské univerzitě<ref name="luza" />.
 
== Dílo ==