Kosovska Mitrovica: Porovnání verzí

Přidáno 4 625 bajtů ,  před 11 lety
- pahýl + článek
(- pahýl + článek)
| název.statistický.celek =
}}
'''Kosovska Mitrovica'''' (dříve jen '''Mitrovica''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Косовска Митровица''', [[albánština|albánsky]] '''Mitrovicë''') je město v severním [[Kosovo|Kosovu]]. Žije zde přibližně 11084 tisíc obyvatel. Město bylo silně zasaženo kosovskou válkou v roce [[1999]], kdy zde působila [[Kosovská osvobozenecká armáda]], po válce se Mitrovica stala symbolem etnického rozdělení.
 
== Dějiny ==
 
=== Dávná historie ===
 
Na území dnešní Kosovske Mitrovice se nacházejí pozůstatky již z dob [[neolit]]u, dále pak z časů [[Římská říše|římské]] správy. V 6. století byzantský císař Justinián I. nařídil vybudovat pevnost Zvenčan. K roku 1303 se připomíná hornické město Trepča. Hrad postupem času vystřídal několik pánů, těsně před obsazením celé oblasti [[Osmanská říše|Osmanskými turky]] spadal pod srbský stát, kterému vládla dynastie Nemanjićů.
 
=== Středověk ===
 
Dnešní město se připomíná jako Dmitrovica v polovině 14. století. Jeho jméno pochází od svatého Dimitrije. Během osmanské nadvlády patřila Mitrovica k typickým malým městům orientálního charakteru. Po [[první balkánská válka|první balkánské válce]] se stala součástí královského [[srbsko|Srbska]], které se rozšířilo až k [[Řecko|Řecku]] do dnešní Makedonie. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo v rámci tehdejší politiky rozhodnuto, že každá z republik tehdejší Jugoslávie by měla jedno z měst pojmenovat po prezidentovi [[Josip Broz Tito|Titovi]]; pro autonomní oblast Kosovo byla vybrána právě Kosovska Mitrovica. Název Titova Mitrovica byl zrušen teprve až s počátkem 90. let, kdy se upevnil srbský vliv a situace se začala značně komplikovat.
 
=== Současná situace ===
 
[[File:USArmyKosovoMitrovica2000.jpg|right|thumb|Americká armáda v kosovské Mitrovici v roce 2000]]
Na rozdíl od mnohých ostatních měst v Kosovu, která jsou etnicky převážně [[Albánci|albánská]], je Kosovska Mitrovica jako mnohá města na severu Kosova etnicky promíchanější; vedle sebe zde žijí Srbové i Albánci. Po dlouholetých nepokojích, které následovaly po [[Kosovská válka|válce]] došlo k etnickému rozdělení města podle řeky Ibar. Zatímco sever Mitrovice obývají Srbové, jih Albánci. Doprava mezi oběma částmi města je ostře sledována aby nedošlo k případným potyčkám, most, který obě části spojuje, je vybaven bezpečnostními stanovišti. Přestože se po zásahu mezinárodních sil podařilo situaci etnických násilností do velké míry stabilizovat, v březnu 2004 došlo opět k útokům mezi Srby a Albánci. Po vyhlášení kosovského státu v únoru 2008 místní Srbové tento akt neuznali a i nadále považují celou oblast za součást Srbska; v kosovské Mitrovici se volilo stejně jako v Srbsku, silné pozice tu mají radikální politické strany.
 
== Administrativní postavení ==
 
V původní srbské správě, kterou [[Bělehrad]] stále uznává, nicméně jednostranně vyhlášená republika Kosova ji opustila, tvořila Kosovska Mitrovica opštinu (s rozlohou 350 km²), podobně jako jinde v tehdejší [[SFRJ|Jugoslávii]], kde se kromě hlavního města nacházelo ještě dalších 49 vesnic. Kromě toho byla také centrem okrugu, jednoho ze šesti, které se v tehdejším Kosovu nacházely.
 
== Demografie ==
 
[[File:Mitrovica Genel.jpg|left|thumb|
Před Kosovskou krizí, válečnými událostmi a bombardováním NATO měla Kosovska Mitrovica s okolní opštinou 116 500 obyvatel. To byl drobný nárůst oproti poslednímu jugoslávskému sčítání lidu, které v roce 1991 zaznamenalo 104 022 osob. Z těch 78 % tvořili [[Albánci]], 10,2 % [[Srbové]], 4, 63 % [[Romové]] a 0,41 % [[Turci]]. Většina nealbánského obyvatelstva byla soustředěna v samotném městě, které tehdy mělo 84 736 obyvatel - kolem 71 % kosovských Albánců, 9 000 Srbů a 10 141 příslušníků dalších národů. Většina Srbů žila v severní části města, podobně jako dnes, Albánci naopak obývali jih města.
 
== Průmysl ==
 
Rychlý rozvoj Mitrovice začal ještě za vlády [[Osmanská říše|Turků]]. V [[19. století]] jedna anglická společnost začala rozvíjet moderní těžbu olova a zinku v dolech Trepča. Tím se navázalo na středověkou těžbu rud, která zde probíhala ještě v dobách před nástupem turecké správy. Po vzniku Jugoslávie došlo k pomalému [[industrializace|zprůmyslňování]] oblasti a rozvíjení těžebních závodů. Vznikla továrna na výrobu akumulátorů a zpracování olova. Po vypuknutí kosovské krize a války došlo k poničení tehdejšího průmyslu, který navíc mohl být jen velmi těžko konkurenceschopný vzhledem k rozpadu [[Ekonomika Jugoslávie|jugoslávského hospodářství]].
 
{{pahýl - Kosovo}}
{{Portál Kosovo}}
{{Kosovo}}