Tocharské jazyky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: glk:تؤخاری زوانؤن |
m robot přidal: sl:Toharščina; cosmetic changes |
||
Řádek 1:
Vymřelý '''tocharský jazyk''' patří do rodiny [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]] a mluvilo se jím ve druhé polovině prvního tisíciletí n.l. v [[Tarimská pánev|Tarimské pánvi]] v dnešní Ujgurské AO Xinjiang ([[Sin-ťiang]]) na úplném severozápadě [[Čína|Číny]].
Od roku 1890 bylo objeveno přibližně 7000 [[fragment]]ů rukopisů převážně z 5. až 8. století, které jsou psány severoindickým slabikovým písmem [[Brahmi]] a z 90 %
Navrhli název „tocharština“ a diferencovali obě varianty – A a B. Pouze v tocharštině B existují vedle textů náboženských také texty užitné (nákresy [[klášter]]ů, obchodní [[dokument]]y, lékařské texty). Toto vedlo k teorii, že tocharština A byla v čase vzniku pramenů mrtvým, čistě liturgickým jazykem, tocharština B pak jazykem živým, všedně užívaným.
Řádek 17:
'''Slovní zásoba''' vykazuje vlivy íránské jazykové skupiny a [[sanskrt]]u (především díky přejímání budhistických pojmů). Menší vliv měla čínština (označení vah a jméno jednoho kalendářního měsíce). Vyskytly se také spekulace, že se v případě Tochařanů mohlo jednat o Herodotem zmiňované královské Skythy.
== Souvisící články ==
{{Indoevropské jazyky}}
Řádek 28:
*Tamai, Tatsushi. “''Paläographische Untersuchung und C14-Prüfung. Digitalisierung der chinesischen, tibetischen, syrischen und Sanskrit-Texte der Berliner Turfansammlung'', 02. 06. 2005 – Berlin”.
*Malzahn, Melanie (Ed.). ''Instrumenta Tocharica''. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag, 2007. (ISBN 978-3-8253-5299-8)
[[Kategorie:Indoevropské jazyky]]
Řádek 63 ⟶ 62:
[[ru:Тохарские языки]]
[[sk:Tocharčina]]
[[sl:Toharščina]]
[[sv:Tochariska språk]]
[[th:ภาษากลุ่มโตคาเรียน]]
| |||