Mínós: Porovnání verzí

Přidáno 22 bajtů ,  před 12 lety
m
link
m (robot přidal: sl:Minos)
m (link)
Mínós udržoval přátelské vztahy s řeckými městy, zejména s [[Athény|Athénami]], takže když se tam pořádaly hry, zúčastnil se jich také jeho syn Androgeos a zvítězil. To však neunesl athénský král [[Aigeus]] a snad z řevnivosti, snad úkladně ho zavraždil. Bohové potrestali Athény morem a suchem a Mínós proti nim vytáhl se silným vojskem. Za usmíření museli athéňané zaplatit krutou daň – každý devátý rok museli na Krétu poslat sedm [[panna|panen]] a sedm [[panic]]ů, kteří byli předhozeni [[Mínotaurus|Mínótaurovi]].
 
Tuto strašnou obludu, netvora s lidským tělem a býčí hlavou porodila králova žena Pásifaé právě v době válečného tažení. Svedl ji posvátný bílý býk. Královna byla za takovou nevěru krutě potrestána, pro netvora vybudoval řecký stavitel a vynálezce [[Daidalos a Ikaros|Daidalos]] mohutný [[labyrint (bludiště)|labyrint]] v [[Knóssos|Knóssu]]. Tam Mínótaurus žil až do třetího opakování athénských obětí, kdy ve skupině mladých lidí připlul také [[Théseus]], syn krále Aigea a ten zabil Mínótaura s pomocí lásky krétské princezny Ariadny a jejího pověstného klubka nití se také šťastně z labyrintu vrátil. Ariadnu vezl Théseus do Athén jako budoucí manželku, ale nestalo se tak. Podle jedné verze dali bohové Ariadně najevo, aby Thésea nenásledovala, podle jiné ji Théseus spící zanechal na ostrově [[Naxos]]. Ariadna se vzápětí provdala za boha [[Dionýsos|Dionýsa]], Théseus si později vzal její sestru Faidru. Prý ani jedno z těch manželství nebylo šťastné.
 
Štastně neskončil ani život Daidalův, kterého král Mínós držel na Krétě, aby bylo tajemství labyrintu uchováno. Jenže Daidalos sestrojil křídla pro sebe i malého syna [[Daidalos a Ikaros|Íkara]] a opustili Krétu [[vzduch]]em. Při tomto letu však Íkaros přes všechna varování vyletěl vysoko ke slunci, to rozpustilo [[vosk]], křídla se rozpadla a Íkaros se utopil v moři, které se po něm nazývá moře Ikarské.