Helena (mytologie): Porovnání verzí

'''Helena''' ([[starořečtina|řecky]] '''Ἑλένη''', [[latina|latinsky]] ''Helené'') je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] dcerou nejvyššího boha [[Zeus|Dia]] a jeho milenky [[Léda|Lédy]]. Helena byla prohlášena a uznávána jako nejkrásnější z žen.

 

Helenina matka Léda byla manželkou [[Sparta|spartského]] krále [[Tyndareós|Tyndarea]]. S ním měla dceru [[Klytaimnéstra|Klytaimnéstru]] a syna [[Kastór|Kastora]]. Když se však do Lédy zakoukal sám nejvyšší bůh Zeus, také jemu porodila dvě děti - krásnou Helenu a syna [[Polydeukés|Polydeuka]]. Král Tyndareós i nevlastní děti přijal do své rodiny a vychovával je jako vlastní.

 

 

[[Soubor:Helen of Troy.jpg|thumb|left|Evelyn de Morgan: Trojská Heléna (1898)]]

Po krátkém čase se začali objevovat nápadníci a do Sparty zakrátko mířil každý mladý [[Achajové|achajský]] princ, který toužil mít ji za manželku. Docházelo ke sporům i k šarvátkám a málem všechno hrozilo přerůst ve vnitřní válku. Chytrý ithacký král [[Odysseus]] proto poradil králi [[Tyndareós|Tyndareovi]], aby nechal samotnou Helenu vybrat si muže podle svých představ a

náklonnosti. A také na Odysseův další návrh se všichni zavázali, že takto vybraného nápadníka bez námitek a výhrad všichni uznají a že vítěze nejen nebudou ohrožovat, ale naopak mu budou pomáhat.

Šťastným (jak se to vezme) mužem se stal [[Sparta|spartský]] král [[Meneláos]], bratr bohatého a vlivného [[Mykény|mykénského]] krále Agamemnona. Helena brzy porodila dceru [[Hermioné]]. Když král Tyndareós zemřel, stal se Meneláos jeho nástupcem na spartském trůnu. Osud však už chystal svá překvapení.

 

V té době se na jiném místě konala svatba mořské bohyně [[Thetis]] s králem [[Péleus|Péleem]], které se zúčastnili všichni bohové vyjma nepozvané bohyně sváru [[Eris]], aby nikdo nenarušil průběh oslav. Jenže Eris si to nenechala líbit a svérazným způsobem hostinu narušila: mezi bohyně [[Héra|Héru]], [[Athéna|Athénu]] a [[Afrodita|Afrodíté]] vhodila [[zlaté jablko]] ze zahrady [[Hesperidky|Hesperidek]]. Na

jablku byl nápis „té nejkrásnější“ a bylo to jablko sváru, každá s bohyň si myslela, že vybrána by měla být ona. Nikdo z přítomných bohů ani smrtelníků nechtěl být soudcem, proto nejvyšší bůh Zeus přikázal bohu [[Hermés|Hermovi]], aby odvedl tři bohyně na horu [[Ída|Ídu]] u [[Trója|Tróje]], tam prý žije pastýř [[Paris (mytologie)|Paris]] a ten nechť spor rozhodne.

 

Paris byl ve skutečnosti synem trojského krále [[Priamos|Priama]] a jeho manželky [[Hekabé]]. Ta krátce před Paridovým narozením měla sen, že porodila pochodeň a ta zapálila Tróju. Tento sen věštci vyložili tak, že ještě nenarozený hoch se stane příčinou úplného zničení Tróje. Proto ho Priamos nechal hned po narození odnést a pohodit v lese. Jenže nemluvněte se ujala medvědice, která ho odkojila a pak se ho ujal pastýř Ageláos a vzal ho za svého. Nikdo tak netušil, že jde o královského

syna, kromě nejvyššího boha.

poznala jeho sestra [[Kassandra]] - proslulá věštkyně, která se nikdy nemýlila, ale které nikdo její slova nevěřil. To způsobil bůh [[Apollón]], který jí věšteckou schopnost dal, ale když odmítla jeho lásku, zařídil to tak, že její slova nikdo nebral vážně. Král [[Priamos]] přijal svého ztraceného syna se všemi poctami. Poté Afrodíté doporučila postavit loď a odplout do Sparty, kde prý byly nejkrásnější ženy [[Řecko|Řecka]].

 

Král [[Meneláos]] přijal Parida i jeho doprovod, bratrance [[Aineiás|Aineia]], uspořádal bohatou hostinu. Při prvním setkání s Helenou se Paris do ní zamiloval a jí prý také nebyl docela lhostejný. Druhý den Meneláos musel za nějakými povinnostmi na [[Kréta|Krétu]], přenechal hosty Heleně, kterou ještě nabádal, aby jim byla ve všem k dispozici. A tak se stalo, že Helena zcela zapomněla na svého manžela i dítě a s Paridem tajně odplula do Tróje. Některé verze tvrdí, že ji Paris donutil či

dokonce násilím unesl. Také se říká, že nemířili do Tróje rovnou, ale že pobyli v [[Egypt]]ě či v [[Sidón]]ě, dokonce několik let. Ať už to bylo tak nebo onak, zároveň s Helenou zmizela i pokladnice spartského krále.

Tím byla pošlapána jeho čest a porušeny všechny zákony pohostinnosti. Meneláos nemohl věci nechat jen tak, vypravil se za bratrem do [[Mykény|Mykén]] a požádal o pomoc. [[Agamemnón]] radil nejprve vyjednávat s trojským králem o navrácení manželky, Paris však byl ochoten vrátil jenom pokladnici, nikoliv však Helenu a podobně se vyjádřil i král Priamos. Poté Agememnón vyhlásil Tróji válku. Na jeho výzvu v krátké době byla shromážděna stotisícová armáda a [[Achajové]] vypluli na 1186 lodích. [[Řekové]] se zdárně vylodili na pobřeží, avšak hradby města nezdolali. Tak to vytrvalo celých devět let.

 

[[Soubor:Helen Menelaus Louvre G424.jpg|thumb|right|Meneláos „osvobozuje“ Helenu. Váza z pol. 5. stol. př. n. l.]]

Válka byla dlouhá a krutá, byla zabita řada skvělých bojovníků na obou stranách. Helena brzy svého činu litovala, vždyť jím způsobila mnohá utrpení na obou stranách. Nikdo jí sice nic nevyčítal, ani král Priamos, ale ona pociťovala nevyřčenou nenávist a výčitky. Navíc se ukázalo, že Paris byl sice krásný a pečlivě o sebe dbal, ale s mužností jejího dřívějšího manžela nesnesl srovnání. Postupně jím Helena doslova pohrdala, zejména proto, že v boji nebyl statečný. Měl za sebou sice veliký úspěch - zabil totiž nejslavnějšího achajského bojovníka, hrdinu [[Achilles|Achillea]], ale ne v boji, nýbrž střelou z úkrytu, navíc řízenou bohem Apollónem. Podobně poté zahynul sám - při procházce na hradbách ho zasáhl otrávený šíp [[Filoktétés|Filoktétův]]. Rána byla nezhojitelná a Paris v hrozných bolestech uprchl z Tróje na Ídu, kde opuštěný zemřel.

Meneláos ani na okamžik neuvažoval o potrestání Heleny, tak skálopevně byl přesvědčen o tom, že vinu měl jedině únosce Paris. Zničení města bylo jen spravedlivé, vždyť přineslo Heleně tolikeré útrapy spojené s únosem. Helena mu to nevymlouvala, projevovala velkou radost z osvobození a ráda s ním odplula do Sparty.

 

Tam se však dostali až po sedmi letech, protože na zpáteční cestě loďstvo dvakrát zničila bouře, která je zahnala až do ústí [[Nil]]u. Poté bloudili [[Egypt]]em a [[Libye|Libyí]]. Nakonec se zase vrátili do Egypta, obětovali bohům a teprve potom se vraceli domů. Na rozloučenou dostala Helena od egyptské královny nádobku s kouzelným nápojem zapomnění. Helena po něm zapomněla na své dva předcházející manžele a Meneláos už nic nevěděl o všech letitých útrapách.

 

Helena zůstala od antických dob symbolem krásné záletné ženy, která byla opěvována, ale i zatracována a odsuzována.

 

Výčet zobrazení Heleny antickými i novodobými umělci by byl velmi dlouhý. Byla zobrazována na plátnech malířů, ztvárněna sochaři, ale také hudebníky a dramatiky.

 

{{Commons|Helen}}

* Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974

* Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8

* Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky''

 

[[Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie]]

[[et:Helena]]

[[eu:Troiako Helena]]

[[fa:هلن]]

[[fi:Helena (mytologia)]]