|
V letech 1948 - 1961 pracuje Ing. Jan Bervida v ústředí New Yorské a Montrealské [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]] a současně je členem vedení Council of Free Czechoslovakia ([[Rada svobodného Československa]]). V lednu 1962 umírá v jedné z New Yorských nemocnic náhle na [[rakovina|rakovinu]].
=== Ediční poznámka ===
V mnoha knižních publikacích, novinářských příspěvcích, rozhlasových a televizních pořadech (čeština, němčina, angličtina), kde je zmínka o Ing. Janu Bervidovi, nalézáme edikt „ministr letectví“ a „armádní generál v záloze“. Edikt „ministra letectví“ vznikl pravděpodobně z empirického odvození jeho pracovního titulu „'''Vrchní ministerský komisař''' ve výkonné službě ministra civilního dopravního letectva“. Z toho se etablovala didaktická metafora „ministr letectví“. První republika ([[1918]] - [[1938]]) plánovala zřízení Ministerstva letectví. K tomu však v letech [[1918]] - [[1938]], ať již z jakýchkoli příčin, nedošlo. Civilní letectví zůstalo součástí Ministerstva veřejných prací.
„Vrchní ministerský komisař“ byl úřednický titul zavedený vládním nařízením č. 103/1927 Sb., konkrétně § 7 odst. 1 písmenem c, který byl užíván úředníky služební třídy I (zjednodušeně: vysokoškoláci) v 5. platové stupnici systemizovanými ke službě u ústředních orgánů, zejména ministerstev, proto slovo „ministerský“, které se u úředníků systemizovaných jinde (třeba u policie) nepoužívalo. (Pořadí titulů ministerských úředníků třídy I bylo: „odborový přednosta“, „ministerský rada“, „vrchní odborový rada“, „odborový rada“, „vrchní ministerský komisař“, „ministerský komisař“ a titul čekatele byl „koncipista“.) Mohlo jít o titul pouze z počátku působení Jana Bervidy na ministerstvu, později pravděpodobně povýšil. Je možné, že Brity zmátlo označení vrchní komisař, neboť High Commissioner je v britské kultuře velmi vysoký titul (odvozeně např. i v mezinárodních organizacích). Avšak v Německu byl (Ober)Kommissar titul nevysoký.
{{neověřeno}}
Často citovanou hodnost „armádního generála v záloze“, která by měla mít svůj časový původ v roce 1938, nelze z veřejnosti přístupných muzeálních archiválií doložit. Strategické materiály výzvědných služeb a vojenské hodností jejich osobností v ČSR, Francii a USA ve vládních archívech citovaných zemí, nejsou veřejnosti přístupné. Zde je nutné použít pouze logickou konjugaci: V čase války nebo válečného ohrožení, získávali vysocí vládní úředníci hodnosti plukovníků a dokonce generálů. Tyto opatření měli však jednoznačně '''politický''' a nikoli vojenský charakter a tím pádem nebyly evidovány v kartotékách konkrétních vojenských útvarů Ministerstva obrany.
Hodnost armádního generála byla v československé armádě poměrně vzácná. Pouze tři ze čtyř velitelů mobilizovaných armád v září 1938 měli hodnost armádního generála (S. Vojcechovský - I. armáda, J. Votruba - III. armáda, L. Prchala - IV. armáda), čtvrtý byl "pouze" divizní generál (velitel II. armády V. B. Luža). Jedinými dalšími armádními generály v činné službě byli hlavní velitel (ozbrojených sil) L. Krejčí a premiér J. Syrový. Velitelem letectva byl divizní generál Ing. J. Fajfr. Armádním sborům veleli divizní generálové, divizím brigádní generálové. Je vyloučené, aby ministerský úředník, byť velmi významný, měl při mobilizaci vyšší hodnost než velitel armády.
Ve francouzských archivních dokumentech (Les Archives Nationales de France) je Ing. Jan Bervida veden jako viceprezident „Féderation Aéronautique Internationale“ (FAI). V některých dokumentech vztahujících se k Francouzské vojenské misi v Praze 1918–1938 (Archiv La Défence-France / Archiv Défence des intérets de la France en Europe) je zmiňován jako „Géneral de l'Air“ (generál letectva). Jaký společenský význam měla tato hodnost v oblasti francouzské kontrarozvědky, nelze z dostupných pramenů zjistit.
== Reference ==
|
