[[Soubor: Rwanda genocide wanted poster 2-20-03.jpg|thumb|Osoby hledané za genocidu ve Rwandě]]
Kmeny Hutu se měli do oblasti dnešní [[Rwanda|Rwandy]] a [[Burundi]] dostat někdy kolem 111. století z míst kde se nachází dnešní [[Čad]]. Přestože zde již dříve byli příslušníci kmene [[Twa]], Hutu oblasti dominovali a to až do doby, kdy se sem dostali Tutsi (někdy mezi 15. až 18. stoletím). Tito se i díky relativně malému počtu rychle přizpůsobili (přejali jazyk atd.), vytvářeli jakési státní útvary a Hutu i [[Twa]] si podmanili. V 19. století němečtí a následně i belgičtí (po 1. světové válce) kolonizátoři podporovali centralizaci a upřednostňovali Tutsi, jednoduše také proto, že měli evropštější vzhled než Hutu. Ještě před [[kolonizace|kolonizací]] oblasti patřila sice většina Tutsi mezi ty bohatší a vládnoucí, ale našli se i takoví kteří patřili k rolnickému obyvatelstvu. A stejně to tak bylo i s Hutu – většinově byli zemědělci, ale někteří jedinci měli vyšší postavení. Toto se po příchodu kolonizátorů změnilo. Pro zjednodušení zavedli, že Tutsi bylo označení pro vládnoucí elitu a Hutu pro všechnu spodinu. Po 1. světové válce pokračovala tato praxe i za belgických kolonizátorů, kteří privilegovali Tutsi např. i v přístupu ke [[vzdělání]], to se samozřejmě projevilo v míře [[gramotnost|gramotnosti]] obou skupin. Mimo jiné byly zavedeny identifikační průkazy, kde měl každý vyznačeno zda je Hutu či Tutsi, což sehrálo významnou roli při pozdější genocidě. Před kolonizací žily kmeny vedle sebe poměrně poklidně, po příchodu [[Němci|Němců]] a [[Belgičané|Belgičanů]] začali napovrch vyvěrat rasové rozdíly a Tutsi snad i začali věřit ve svou nadřazenost. [[Belgičané]] ovšem později začali podporovat myšlenku, že na vládě by se měla podílet i většinová skupina Hutu s čímž samozřejmě ale Tutsi příliš nesouhlasili. Nicméně po vyhlášení nezávislosti obou zmíněných států v roce 1962 dostaly události mnohem rychlejší spád než doposud. Z [[království|královského]] zřízení ve [[Rwanda|Rwandě]] se stalo [[republika|prezidentské]] a to s vedoucím postavením Hutu. Tento režim Tutsi utlačoval, což vedlo nejdříve k pokusu o převrat (1963) a poté i k úspěšnému převratu vojenskému (1973), kdy se k moci dostal umírněný generál Habyarimana, kmenový příslušník Hutu. V [[Burundi]] byla zachována monarchie s Tutsijskou mocí, ale i tito utlačovali Hutu. Vraždění bylo částečně pozastaveno až nástupem taktéž umírněného generála Bagazu (Hutu). V roce 1987 byl ale jeho režim svržen, do čela státu se postavil Buyoya a rozpoutaly se další boje. Po [[volby|volbách]] vyhraných Hutuy byla rozpoutána dokonce občanská válka ve které si ale Hutu moc udrželi. Při sestřelení letadla roku 1994 zemřel [[Rwanda|rwandský]] Habyarimana i [[Burundi|burundský]] Ntaryamira, [[Rwanda|rwandští]] Hutu tohoto využili jako spouštěcího mechanizmu k následné [[Rwandská genocida| genocidě]].
