Mictlan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
V [[Aztécká mytologie|Aztécké mytologii]] byl '''Mictlan''' nejnižší (devátou) úrovní [[podsvětí]], nacházejícím se daleko na [[sever]]u. Bylo to posmrtné útočiště všech těch, kteří nezahynuli hrdinskou smrtí nebo jiným čestným způsobem (v boji, při oběti, při porodu, ve spojení s vodou, bleskem aj.).
Než zemřelí přišli do Mictlanu, museli podstoupit strastiplnou čtyřletou pouť zvanou [[mitclannetoliniztli]] - museli na hřbetě některého z mytických zvířat (obvykle psa) překonat rozbouřenou řeku, proklouznout údolím mezi horami, které do sebe navzájem narážely a hrozily jim rozdrcením, přejít jiné hory, pokryté kameny tak ostrými, že jim rozdíraly nohy do krve, prudký vítr jim zraňoval tváře, jedno z podsvětních božstev, [[Temiminateuhctli]], po nich střílelo šípy, ohrožovala je dravá zvěř a oslepující mlha. Na každém z těchto hrůzných míst ztratili nově příchozí část své pozemské podstaty, pozbyli dokonce i své krve, kostí a srdce. Zbavovali se tak všech vášní, včetně touhy po životě a vědomí své vlastní identity, naplnili svůj osud, aby mohli konečně sestoupit do deváté úrovně podsvětí. Dravou šelmou, která se na cestě do Mictlanu živila lidskými srdci, byl podle některých verzí sám [[Tezcatlipoca]]. Mrtvé však doprovázel a poskytoval jim podporu [[psychopomp]] (převaděč mrtvých) [[Xolotl]].
Utrpení putujících duší bylo sice někdy srovnáváno s [[křesťanství|křesťanským]] [[očistec|očistcem]], stejně jako řecký [[Tartaros]], ale postrádalo morální imperativ – tedy nesouviselo s kvalitou pozemského života, nanejvýš s druhem smrti každého člověka.
| |||