Verze z 18. 4. 2009, 09:37 editovat Xqbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 174 921 editací m robot přidal: simple:Bone marrow; cosmetic changes ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 5. 2009, 23:15 editovat zrušit editaci Sláveček (diskuse \| příspěvky) 185 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Gray72.png\|thumb\|350px\| Ilustrace buněk kostní dřeně.]] '''Kostní dřeň''' (''medulla ossea''), lidově '''morek''', je měkká [[tkáň]], která ~~se nachází~~vyplňuje ~~uvnitř~~vnitřky [[kost]]í [[savci\|savců]]. ~~Kostní~~Vyplňuje ~~dřeň~~dřeňovou ~~vytváří~~dutinu ve(''cavitas ~~větších~~medullaris'') ~~kostech~~dlouhých kostí a prostory mezi trámci houbovité kostní tkáně konců dlouhých kostí, kde se tvoří nové ~~[[krvinka\|krvinky]]~~krvninky a krevní destičky. Je tvořena tzv. hemopoetickou tkání. == Druhy kostní dřeně == VTělo ~~těle máme~~obsahuje asi 2,6 kg kostní dřeně. Existují ~~dva základní~~tři druhy kostní dřeně: '''červená kostní dřeň''' (''medulla ossium rubra'') a '''žlutá kostní dřeň''' (''medulla ossium flava''). Oba typy obsahují velké množství krevních [[céva\|cév]] a vlásečnic. Ve stáří vzniká ještě '''šedá kostní dřeň''' (''medulla ossium grisea''), želatinové konzistence. ▼ ===červená kostní dřeň=== ▲V těle máme asi 2,6 kg kostní dřeně. Existují dva základní druhy kostní dřeně: '''červená kostní dřeň''' (''medulla ossium rubra'') a '''žlutá kostní dřeň''' (''medulla ossium flava''). Oba typy obsahují velké množství krevních [[céva\|cév]] a vlásečnic. Ve stáří vzniká ještě '''šedá kostní dřeň''' (''medulla ossium grisea''), želatinové konzistence. [[Červené krvinky]], [[krevní destičky]] a většina [[bílá krvinka\|bílých krvinek]] vzniká právě v červené kostní dřeni. V okamžiku [[narození]] je veškerá kostní dřeň červená. Je složena ze sítě retikulárního vaziva, které je hustě prostoupeno krevními vlásečnicemi. S přibývajícím věkem se v dlouhých kostech mění ve žlutý typ. Zůstává však v plochých kostech ([[lebka]]), obratlech, [[pánev (anatomie)\|pánvi]], žebrech, zápěstních a zánártních kostech, kostech pánevních a v [[kost hrudní\|kosti hrudní]], v dlouhých kostech se udržuje pouze při kloubních koncích v houbovité kostní tkáni. Tento orgán krvetvorby se vyšetřuje nabodnutím hrudní kosti (sternální punkce). Dárci poskytují kostí dřeň z kosti pánevní. ===žlutá kostní dřeň=== [[Červené krvinky]], [[krevní destičky]] a většina [[bílá krvinka\|bílých krvinek]] vzniká právě v červené kostní dřeni. V okamžiku [[narození]] je veškerá kostní dřeň červená. S přibývajícím věkem se část mění v žlutý typ a u dospělých je podíl červené a žluté kostní dřeně vyrovnaný. Červená kostní dřeň se nachází především v plochých kostech ([[pánev (anatomie)\|pánev]], [[hrudní kost]], [[lebka]], [[žebra]], [[páteř]] a [[lopatky]]). Vzniká z kostní dřeně červené nahrazováním původního retikulárního vaziva vazivem tukovým, proto je charakteristická žlutou barvou.Přibližně od 20. roku začíná být podíl červené a žluté kostní dřeně vyrovnaný. Krvetvorba zde není.V dospělosti se nachází v prostředních částech dlouhých kostí ([[stehenní kost]], záprstní a nártní kosti, [[kost lýtková]] apod.). ===šedá kostní dřeň=== Barva žluté kostní dřeně je dána vyšším obsahem [[tuková buňka\|tukových buněk]]. Žlutá kostní dřeň se v dospělosti nachází v prostřední části dlouhých kostí ([[stehenní kost]]). Vzniká ze žluté dřeně ztrátou tuku v pozdním věku. Má průsvitný vzhled a želatinový charakter. Krvetvorba zde není. == Související články == Řádek 16 ⟶ 20: * [[Krvetvorba]] == Zdroje == * Čihák, R. (2001): ''Anatomie I''. Vydání druhé, upravené a doplněné. Praha, Grada. --[[Wikipedista:Sláveček\|Sláveček]] 8. 5. 2009, 21:15 (UTC) {{Pahýl - anatomie}} {{Překlad\|en\|Bone marrow\|177622395}}

Kostní dřeň: Porovnání verzí