Pařížské dělo: Porovnání verzí
Založení stránky dle en, sk, de a fr |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 8. 5. 2009, 15:37
Pařížské dělo či Pařížanka (německy Paris-Geschütz, anglicky Paris Gun) bylo dalekonosné železniční dělo, jež během 1. světové války použili Němci k ostřelování Paříže ze svých bojových linií.
Oficiální název děla zněl Kaiser Wilhelm Geschütz neboli zbraň císaře Viléma. Tento na svou dobu nevídaný kanon byl vyroben v Kruppových závodech v Essenu. Německá armáda jej používala v období od března do srpna 1918 k zastrašování obyvatel Paříže. Při jeho prvním nasazení se Pařížané domnívali, že je město bombardováno z nějakého nového typu vzducholodi, neboť nebylo slyšet ani zvuk letícího letounu, ani dělostřeleckého výstřelu.
Nevýhodou Pařížského děla byla potřeba 80členné obsluhy a rychlé opotřebení vývrtu hlavně. Z technického hlediska se však jednalo o mistrovské dílo.
Popis
Zbraň navrhl Kruppův dělostřelecký konstruktér dr. ing Fritz Rausenberger. Skládala se z 28 m dlouhé hlavně ráže 210 mm s 6metrovým prodloužením bez vývrtu, jež byla vložena do 380milimetrové hlavně železničního děla zvaného Langer Max Dlouhý Max uloženého na speciálním železničním podvozku. Vlastní dělo bez podvozku vážilo 256 tun. Vzhledem k ohromné hmotnosti musela být hlaveň opatřena po celé délce speciální oporou, aby nedošlo k jejímu provisu.
Dělo dokázalo vystřelit 94 kg těžký náboj do vzdálenosti až 130 km (údaje o hmotnosti nábojů a dostřelu děla se v jednotlivých wikipediích různí), přičemž střela dostoupala až do výše 40 km, což byla největší výška, jíž dosáhl člověkem vytvořený projektil — do doby, než v říjnu 1942 úspěšně vzlétla první německá balistická raketa V2. Současně šlo též o první člověkem vytvořenou střelu, která dosáhla stratosféry.
Střelba
Na počátku svého 170vteřinového letu dosáhl projektil rychlosti 1600 m/s, což mu umožnilo dosáhnout stratosféry, kde na něj působil mnohem menší odpor vzduchu, takže vzrostl jeho dolet. Dostřel kanonu byl tak obrovský, že bylo třeba brát v úvahu i zakřivení zemského povrchu a Coriolisovu sílu.
Střely byly vypalovány tak vysokou rychlostí, že značně opotřebovávaly vývrt dělové hlavně. Každá hlaveň snesla jen 65 výstřelů a poté musela být odeslána zpět do Kruppových závodů, kde byla převrtána na ráži 240 mm. Pro každý výstřel tedy musel být použit specifický náboj. Jednotlivé náboje, každý s o něco větším průměrem, proto byly číslovány, aby nedošlo k záměně. Jinak by se mohlo stát, že projektil v hlavni uvízne a dělo exploduje.
Základem pro Pařížské dělo byl již zmíněný Dlouhý Max, který byl původně zamýšlen jako námořní dělo, proto bylo k jeho obsluze zapotřebí 80 námořníků císařského loďstva, jimž velel admirál. V blízkosti děla bylo rozmístěno několik dělostřeleckých baterií, jejichž úkolem bylo vytvářet hlukovou clonu, aby nedošlo k prozrazení jeho pozice.
Bojové nasazení
Během svého nasazení od března do srpna 1918 střílelo Pařížské dělo z několika pozic v departementu Aisne:
- Crépy v departementu Aisne – od března do května z lesa Saint-Gobain.
- Beaumont-en-Beine v departementu Aisne – od 27. května do 11. června a znovu 9. srpna 1918 (vypáleno pouze 64 výstřelů)
- Bruyères-sur-Fère v departementu Aisne – 16. a 17. července.
- Během druhé bitvy na Marně Němci dělo evakuovali, aby nepadlo do rukou Spojenců.
První střela ze vzdálenosti cca 120 km dopadla na Paříž 21. března 1918 v 7.18. Jak již bylo řečeno, Pařížané se domnívali, že jde o bombardování ze vzducholodi. Pravda vyšla najevo, teprve když bylo posbíráno dostatečné množství střepin. Netrvalo dlouho a francouzský letecký průzkum odhalil pozici děla.
Celkově bylo na Paříž vypáleno 320 až 367 střel s frekvencí asi 20 výstřelů za den. Střely zabily 250 lidí, zranily jich 620 a způsobily značné škody na majetku. Nejhorším dnem byl 29. březen 1918, kdy jedna ze střel dopadla na střechu kostela St-Gervais-et-St-Protais, v němž se právě konala velkopáteční mše. Zřícená střecha zabila 88 lidí a 68 jich zranila.
Vzhledem k postupu Spojeneckých vojsk bylo dělo srpnu 1918 odvezeno zpět do Německa, kde je zřejmě Němci ke konci války zcela zničili.
Pařížské dělo bývá mnohdy zaměňováno za supertěžkou houfnici zvanou Tlustá Berta s níž Němci v roce 1914 ostřelovali belgický Lutych.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pařížské dělo na Wikimedia Commons
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Paris Gun na anglické Wikipedii, Kaiser Wilhelm Geschütz na slovenské Wikipedii, Paris-Geschütz na německé Wikipedii a Pariser Kanonen na francouzské Wikipedii.