|
! colspan="2" align=center bgcolor="#DEFFAD" | <big>'''Erby Slezska'''</big>
|-
| align="center" width="112" | [[Soubor:Upper Silesia coat of arms.png|90px]]<br />historický znak<br />[[Horní Slezsko|Horního Slezska]]<br /><small>(později Velký znak<br />[[České Slezsko|Rakouského (Českého) Slezska]])</small>Českéh
| align="center" width="112" | [[Soubor:Silesia coat of arms.png|90px]]<br />historický znak<br />[[Dolní Slezsko|Dolního Slezska]]<br />
|-
! colspan="2" align=center bgcolor="#DEFFAD" | '''Mapa'''
|-
| colspan="2" align=center valign=center | [[Soubor:Silesia1742.jpg|thumb|225px|Slezsko po [[Vratislavský mír (1742)|Vratislavském míru]] (1742). Šedá část Slezska patřící k [[Prusko|Prusku]], žlutá část Slezska patřící k [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]] a červená část patřící k [[Polsko|Polsku]].]]
|}
'''Slezsko''' ({{vjazyce|szl}}: {{cizojazyčně|szl|''Ślůnsk''}}, {{vjazyce|pl}}: {{cizojazyčně|pl|''Śląsk''}}, {{vjazyce|de}}: {{cizojazyčně|de|''Schlesien''}}) je historické území, rozkládající se v současnosti převážně v [[Polsko|Polsku]] a zčásti v [[Česko|Česku]], osada [[Pechern]] [http://www.krauschwitz.de/?content=39&menu=12] a dvě [[exkláva|exklávy]] severozápadně od města [[Bad Muskau]] leží i v [[Německo|Německu]]. Až do roku [[1742]] patřilo celé Slezsko k [[Země Koruny české|zemím Koruny české]]. V té době bylo metropolí Slezska město [[Vratislav (město)|Vratislav]]. Po roce [[1742]] se pak jeho území v různých historických obdobích dělilo na několik částí s proměnlivým rozsahem (viz [[České Slezsko]], [[Pruské Slezsko]] a [[Polské Slezsko]]).
== Etymologie ==
Podle jedné [[teorie]] je jméno Slezsko odvozené ze [[Silingové|Silingi]]. Silingi byl nejspíše [[Vandalové|vandalský kmen]] (východo-germánský kmen), který se stěhoval na jih směrem od [[Baltské moře|Baltského moře]] podél [[Labe]], [[Odra|Odry]] a [[Visla|Visly]]. Nejvíce očividných zbytků po [[Vandalové|Vandalech]] jsou v místech které byly předělané [[Západní Slované|západními Slovany]] (novými obyvateli) a právě tady začíná druhá teorie o vzniku názvu Slezsko. Slezsko může být i odvozeno ze [[Západoslovanské jazyky|západoslovanského]] slova ślągwa znamenající velkou vlhkost (dodnes je na horách ve Slezsku přímořské [[klima]]).
== Geografie ==
Povrch Slezska je převážně nížinatý. V polské části Slezska se rozkládá rozsáhlá [[Slezská nížina]], jíž protéká nejdůležitější slezská řeka [[Odra]]. Na jižní hranici a jihovýchodě Slezska se zvedají [[pohoří]] [[Krkonoše]], [[Rychlebské hory]], [[Hrubý Jeseník]], [[Moravskoslezské Beskydy]] a [[Slezské Beskydy]]. Pokud ke Slezsku připočtemi i [[Okres Kladsko|Kladsko]], leží na jižní hranici Slezska také [[Orlické hory]] a [[Masiv Králického Sněžníku|Králický Sněžník]].
== Dějiny Slezska ==
[[Soubor:Schlesien1890.jpg|thumb|200px|left|Mapa [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] („Provincie Slezsko“) v roce [[1890]]]]
Území Slezska bylo od roku [[990]] součástí Česka a bylo obýváno kmeny Slezanů (po nichž bylo pojmenováno), Opolanů a dalších. Od roku [[1138]] bylo Slezsko údělným [[Piastovci|piastovským]] knížectvím, které bylo roku 1163 rozděleno na tři části, z nichž západní (Velké [[Hlohovsko]]) a střední (Velké [[Vratislavsko]]) byly spojeny v první polovině [[13. století]] [[Jindřich I. Bradatý|Jindřichem I.]] ve (Velké) [[Lehnicko]] - pozdější [[Dolní Slezsko]] (Dolny Śląsk) s centrem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Ke třetímu, východnímu údělu připojil [[Měšek I. Slezský]] část jižního [[Polsko|Polska]], které nebylo původně součástí Slezska (pozdější [[Bytomsko]], [[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]], [[Zátorsko]] a další), a tak vzniklo tzv. Velké Opolsko - pozdější [[Horní Slezsko]] (Górny Śląsk), které mělo centrum v [[Ratiboř (Polsko)|Ratiboři]], později v [[Opolí]]. Smlouvou z roku [[1202]] se [[Piastovci|piastovští]] panovníci v obou částech Slezska vzdali vzájemně dědických práv, čímž se potvrdilo rozdělení území na [[Horní Slezsko|Horní]] a [[Dolní Slezsko]]. Tyto názvy však byly užívány až od [[15. století]] a záhy měly ryze geografický charakter, protože proces dalšího dělení obou částí Slezska rychle pokračoval.
Už po drtivé porážce v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]] s [[Mongolové|Mongoly]] roku [[1241]] došlo k osamostatnění tzv. Středního Slezska od [[Lehnicko|Lehnicka]] a koncem 13. století se osamostatnilo i [[Hlohovsko]], [[Zaháňsko]], [[Javorské knížectví|Javorsko]] a později [[Volovsko]] Od [[Vratislavsko|Vratislavska]] (spojeného už s [[Niské knížectví|Niskem]]) se pak oddělilo [[Svídnicko]], [[Olešnicko]], [[Minsterbersko]], [[Břežské knížectví|Břežsko]] a řada menších území.
Dělení ovšem zasáhlo i Horní Slezsko, kde se od (Velkého) Opolska oddělilo po roce [[1281]] [[Těšínsko]], [[Ratibořsko]], [[Bytomsko]], [[Kozelsko]]. Současně za slezská knížectví začaly být považovány od [[15. století]] i [[Opavsko]] a [[Krnovsko]] (definitivně stvrzeno až roku [[1659]]), které dříve příslušely k Moravě.
Již [[Václav II.]] uvedl řadu slezských knížectví do lenního vztahu k [[Česko|Českému království]], tento proces dovršil v letech [[1327]]-[[1335]] [[Jan Lucemburský]]. [[Česko]]u svrchovanost nad Slezskem opakovaně uznal i [[Polsko|polský]] král [[Kazimír III. Veliký]] ([[1333]]-[[1370]]); nejprve roku [[1333]] [[Vyšehradská smlouva|Vyšehradskou]] a pak roku [[1335]] [[Trenčínská smlouva|Trenčínskou smlouvou]] (na schůzce s [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] a tehdy ještě [[markrabě]]tem [[Karel IV.|Karlem]] výměnou za to, že se [[Česko|český]] král zřekl nároků na [[Polsko|polskou]] korunu) a znovu roku [[1348]] mírem v Namyslově s [[Karel IV.|Karlem IV.]], který zároveň sňatkem s [[Anna Svídnická|Annou Svídnickou]] získal dědickým nárokem poslední dosud nezávislá slezská knížectví ([[Javorsko]], [[Svídnicko]]. Svídnicko pak vedle Vratislavska a [[Hlohovsko|Hlohovska]] patřilo k oporám moci [[Česko|českého krále]].
[[Image:Slazaczka.jpg|right|thumb|250px|Hornoslezský kroj]]
I ve [[14. století|14.]] a [[15. století]] pokračoval proces drobení slezského území: osamostatnilo se například [[Stínavsko]] (Stěnavsko, něm. Steinau), území na sever od [[Kladsko (území)|Kladska]], které se načas oddělilo od [[Minsterberso|Minsterberska]] (za knížete Václava, [[1474]]), [[Namyslov]], [[Nemodlínsko]] (Falkenberg) a další úděly a panství, takže počet [[vévodství]] a [[knížectví]] přesahoval i dvě desítky. Vymíráním jednotlivých [[Piastovci|piastovských]] větví ([[1335]] vratislavské, [[1368]] svídnické, [[1492]] olešnické, [[1504]] hlohovské, [[1532]] opolské, [[1625]] těšínské a [[1675]] břežsko-lehnické, která byla vůbec poslední z celého rodu [[Piastovci|Piastovců]]) připadala území přímo [[Česko|České koruně]]. V [[15. století]] zároveň [[Polsko]] získalo zpět koupí [[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]], [[Zatorské knížectví|Zátorsko]] a [[Seveřské knížectví|Seversko]], která se pak přestala počítat mezi slezská území (v té době se také ustálilo rozdělení na [[Horní Slezsko|Horní]] a [[Dolní Slezsko]]).
Za [[husité|husitských]] válek dochází ke značnému oslabení vztahu Slezska k [[České království|Českému království]]. Tehdy zůstali obyvatelé Slezska nejen věrni [[Katolictví|katolicismu]], ale vesměs patřili k rozhodným odpůrcům [[husité|husitů]]. V té době, díky přílivu [[Němci|německých]] kolonistů od [[11. století]], bylo už území především ve městech do značné míry germanizováno, na východě však stále převažovali [[Poláci]]. Husité sice řadu měst a některá knížectví dobyli, ale vzhledem k nepevné vládě v samotných Čechách se pouta mezi oběma zeměmi uvolnila. [[Jiří z Poděbrad]] na jedné straně pro sebe a své potomky zakoupil [[Hrabství kladské|Kladsko]] a [[Minstrberské knížectví]], na druhou stranu však v boji s [[Uhersko|uherským]] králem [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]] ztratil nejen Slezsko, ale i ostatní vedlejší [[Historické české země|země]] [[země Koruny české|Koruny české]]. Matyáš Korvín zde provedl určitou [[centralizace|centralizaci]] slezské správy, v níž [[král]]e zastupoval vrchní hejtman; centrální orgány měly sídlo ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Od [[15. století]] začali o Slezsko projevovat zájem [[Braniborské markrabství|braniborští]] [[Hohenzollerni]], kteří roku [[1482]] získali Krosensko, poté i některá další území, jako například [[Krnovsko|Krnovské knížectví]].
K [[země Koruny české|České koruně]] se Slezsko vrátilo až roku [[1490]] s nástupem [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] na uherský [[trůn]], [[de iure]] však až s nástupem [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] na český trůn. Brzy poté však území zasáhla silná [[reformace]], v jejímž důsledku se Slezsko na počátku [[Třicetiletá válka|Třicetileté války]] významně podílelo na stavovském protihabsburském odboji, po [[Vestfálský mír|Vestfálském míru]] z roku [[1648]] tu pak na rozdíl od Čech a Moravy dokonce byla povolena náboženská tolerance. Ani ta však nezabránila tomu, aby značná část obyvatel z náboženských důvodů inklinovala k [[protestantství|protestantskému]] [[Prusko|Prusku]]. Slezsko se svým rozvinutým [[tkalcovství]]m zároveň patřilo k nejvyspělejším a nejbohatším zemím [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]], což bylo jeden z důvodů proč se stalo cílem pruské [[expanze]], která začala roku [[1740]] vpádem do Slezska bez vyhlášení války.
V letech [[1740]]-[[1742]], [[1744]]-[[1745]] a [[1756]]-[[1763]] proběhly celkem tři [[války o rakouské dědictví]] mezi Habsburskou monarchií a Pruskem. Prusko, které neuznalo [[pragmatická sankce|pragmatickou sankci]], si po nástupu [[Marie Terezie]] vzalo za záminku [[dědictví|dědické]] nároky na některé slezské úděly, držené braniborskými Hohenzollerny. Roku [[1742]] na základě [[Vratislavský mír|Vratislavského míru]] získalo Prusko většinu slezského území včetně [[Kladské hrabství|Kladska]], které dosud patřilo k [[Čechy|Čechám]], což bylo roku [[1763]] potvrzeno i [[Hubertusburský mír|mírem Hubertusburským]]. Pouze menší část Slezska, neoficiálně označovaná jako Rakouské či [[České Slezsko]], zůstala s titulem [[vévodství]] součástí České koruny. Na získaném území Prusko vytvořilo novou provincii [[Pruské Slezsko|Slezsko]].
{{Hlavní článek|Pruské Slezsko}}
Provincie Slezsko se jako součást Pruska stala roku [[1871]] součástí [[Německé císařství|Německého císařství]], a v jeho rámci zůstala celá součástí Pruska až do konce [[první světová válka|první světové]] války, po jejímž skončení její východní část připadla obnovenému Polsku (o této části více v článku [[Polské Slezsko]]), [[Hlučínsko]] pro změnu nově vzniklému [[Československo|Československu]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] získalo roku [[1945]] Polsko, až na malé území, i zbývající část Pruského Slezska. Oficiálně však součástí Německa zůstává podstatně větší část Pruského Slezska, protože roku [[1815]] k němu byla připojena i severovýchodní část Horní Lužice.
{{Hlavní článek|České Slezsko}}
České Slezsko bylo jako [[Rakouské Slezsko]] součástí Habsburské monarchie až do roku [[1918]], kdy se stalo součástí Československa.
Roku [[1920]] pak jeho malá část (skoro polovina [[Těšínsko|Těšínska]]) připadla Polsku. Naopak bylo připojeno [[Hlučínsko]], do té doby součást Pruského Slezska.
== Slezská města ==
Následující tabulka ukazuje Slezská města s větší [[populace|populací]] než 100 000 obyvatel. ([[2006]])
{| cellspacing="0" cellpadding="0" style="margin: 0 0 1em 1em; text-align:center; width:150px; float:right;"
|-
|[[Image:Wroclaw 1.jpg|150px|center]]
|-
|[[Vratislav (město)|Vratislav]]
|-
|[[Image:K-ce (noc 1).jpg|150px|center]]
|-
|[[Katovice]]
|-
|[[Image:Ostrava - Masarykovo namesti.JPG|150px|center]]
|-
|[[Ostrava]]
|-
|[[Image:PL Bielsko Biala Ratusz.JPG|152px|center]]
|-
|[[Bielsko-Biała]]
|}
{| class="wikitable" align=center
|- bgcolor=#cccccc
! width=1% |
! width=1% |
! width=12% | Oficiální jméno
! width=8% | Populace
! width=8% | Rozloha
! width=4% | země
|-
| align="center" | 1 || [[Image:Herb wroclaw.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Vratislav (město)|Vratislav]]''' ||align="center" | 635 932||align="center" | 293 km² || [[Image:Flag of Poland.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 2 || [[Image:Katowice Herb.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Katovice]]''' || align="center" | 317 220 ||align="center" | 165 km² ||align="center" |[[Image:Flag of Poland.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 3 || [[Image:Ostrava CoA CZ.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Ostrava]]''' *|| align="center" | 309 531 ||align="center" | 214 km² ||align="center" |[[Image:Flag of the Czech Republic.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 4 || [[Image:Gliwice herb.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Gliwice]]''' || align="center" | 199 451 ||align="center" | 134 km² ||align="center" |[[Image:Flag of Poland.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 5 || [[Image:Bytom herb.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Bytom]]''' || align="center" | 187 943 ||align="center" | 69 km² ||align="center" |[[Image:Flag of Poland.svg|center|border|33px]]
|-
| align="center" | 6 || [[Image:POL Zabrze COA.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Zabrze]]''' || align="center" | 191 247 ||align="center" | 80 km² ||align="center" |[[Image:Flag of Poland.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 7 || [[Image:POL Bielsko-Biała COA.svg|center|48px]] || align="left" | '''[[Bielsko-Biała]]''' * || align="center" |176 864 ||align="center" | 125 km² ||align="center" |[[Image:Flag of Poland.svg|center|33px]]
|-
| align="center" | 8 || [[Image:POL Ruda Śląska COA.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Ruda Śląska]]''' || align="center" | 146 658 ||align="center" | 78 km² ||align="center" | [[Image:Flag of Poland.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 9 || [[Image:POL Rybnik COA.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Rybnik]]''' || align="center" | 141 580 ||align="center" | 148 km² ||align="center" |[[Image:Flag of Poland.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 10 || [[Image:POL Tychy COA.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Tychy]]''' || align="center" | 131 153 ||align="center" | 82 km² ||align="center" |[[Image:Flag of Poland.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 11 || [[Image:POL Opole COA.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Opolí]]''' || align="center" | 128 268 ||align="center" | 97 km² ||align="center" |[[Image:Flag of Poland.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 12 || [[Image:POL Wałbrzych COA.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Wałbrzych]]''' || align="center" | 126 465 ||align="center" | 85 km² ||align="center" | [[Image:Flag of Poland.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 13 || [[Image:POL Zielona Góra COA.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Zielona Góra]]''' || align="center" | 118 221 ||align="center" | 58 km² ||align="center" |[[Image:Flag of Poland.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 14 || [[Image:Chorzów herb.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Chorzów]]''' || align="center" | 114 686 ||align="center" | 33 km² ||align="center" |[[Image:Flag of Poland.svg|border|center|33px]]
|-
| align="center" | 15 || [[Image:Legnica herb.svg|center|25px]] || align="left" | '''[[Lehnice]]''' || align="center" | 105 750||align="center" | 56 km² ||align="center" | [[Image:Flag of Poland.svg|center|border|33px]]
|-
|}* Ve Slezsku jen částečně
== Související články ==
* [[České Slezsko]]
* [[Moravsko-slezská hranice]]
* [[Slezština]]
* [[Slezská nářečí]]
* [[Slezská architektura]]
* [[Slezské války]]
* [[Slezská knížectví]]
== Externí odkazy ==
* [http://zobacz.slask.pl/cesky.php Podívej Slezsko! - slezský regionální portál]
* [http://www.ngprague.cz/html/slezsko/uvod.htm Slezsko - perla v české koruně]
* [http://www.brws.silesia-region.pl/indexang.php Slezsko v Evropě]
* [http://www.raslaska.aremedia.net/index.php Stránka Slezské autonomie]
* [http://www.vogel-soya.de/bilder/Schlesphoto.html Staré pohlednice ze Slezských měst]
[[Kategorie:Slezsko| ]]
[[Kategorie:Země Koruny české]]
[[Kategorie:Polská historická území]]
{{Link FA|eo}}
{{Link FA|pl}}
[[af:Silesië]]
[[ar:سيليزيا]]
[[bg:Силезия]]
[[br:Silezia]]
[[da:Schlesien]]
[[de:Schlesien]]
[[el:Σιλεσία]]
[[en:Silesia]]
[[eo:Silezio]]
[[es:Silesia]]
[[fi:Sleesia]]
[[fr:Silésie]]
[[fy:Sileezje]]
[[gl:Silesia]]
[[he:שלזיה]]
[[hr:Šleska]]
[[hsb:Šleska]]
[[hu:Szilézia]]
[[id:Silesia]]
[[it:Slesia]]
[[ja:シレジア]]
[[jv:Silesia]]
[[ka:სილეზია]]
[[ko:실롱스크]]
[[la:Silesia]]
[[lb:Schlesien]]
[[lt:Silezija]]
[[mdf:Силезия]]
[[nl:Silezië]]
[[nn:Schlesien]]
[[no:Schlesien]]
[[oc:Silèsia]]
[[pl:Śląsk]]
[[pt:Silésia]]
[[ro:Silezia]]
[[ru:Силезия]]
[[simple:Silesia]]
[[sk:Sliezsko]]
[[sl:Šlezija]]
[[sr:Шлеска]]
[[sv:Schlesien]]
[[szl:Ślůnsk]]
[[tr:Silezya]]
[[uk:Сілезія]]
[[vi:Silesia]]
[[zh:西里西亞]]
| 