Petr Schulhoff: Porovnání verzí

Přidáno 59 bajtů ,  před 14 lety
Doplnění, úprava, linky,
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikifizace + kategorie
Doplnění, úprava, linky,
Řádek 7:
Předznamenáním Schulhoffovy komediální tvorby byla legendární televizní mikrokomedie „Bohouš“ (1968) s Vladimírem Menšíkem a Jiřím Sovákem v hereckém koncertu o nenasytném turistovi, nenasytném hostinském a koneckonců i nenasytném bernardýnu Bohoušovi, po kterém je snímek nazván. O rok později Schulhoff natočil neméně známý televizní seriál ''Trapasy'' (1969) – pravděpodobně od této doby se odvíjí Schulhoffovo přátelství s Milošem Kopeckým, který se stal posléze hvězdou Schulhoffových filmových komedií.
 
První, celkem průměrná, komedie ''[[ Hodíme se k sobě, miláčku?]]''( 1974) byla ale poplatným holdem herecké a manželské dvojici [[Vlastimil Brodský]] – [[Jana Brejchová]] (''Hodíme se k sobě, miláčku?'' – 1974).
 
O dva roky později začal raketový nástup dodnes populární komedií ''[[Zítra to roztočíme, drahoušku]]'' (1976). Na ni volně navázala komedie ''[[Co je doma, to se počítá, pánové]]'' (1980) – poznamenaná změnou v jedné ze zásadních hlavních rolí: Miloše Kopeckého zde ze zdravotních důvodů nahradil [[Jiří Sovák]]. ([[Miloš Kopecký]] zaplatil svou manio-depresivní nemocí daň i jiné postavě – Petru Vokovi, kdy po filmu ''Svatby pana Voka'', jej ve volném pokračování ''Pan Vok odchází'' (1979) režiséra [[Karel Steklý|Karla Steklého]] nahradil v této postavě [[Martin Růžek]].)
 
Petr Schulhoff (libující si v rozvinutých přívlastcích v názvech komedií) točí mimo jiné další komedie ''Já to tedy beru, šéfe'' (1978) s tehdy populární semaforskou dvojicí Luděk Sobota-Petr Nárožný nebo ''[[Já už budu hodný, dědečku]]'' (1979), opět s Milošem Kopeckým a v zajímavě komediální roli Ladislava Peška v roli dědečka, stejně tak v dokonale komediálně hysterické postavě manželky ztvárněné Alenou Vránovou, která tím dokázala, že umí zahrát mnohem víc a není jen ''[[Pyšná princezna]]'' (1952).
 
Náměty a scénáře komedií si psal Petr Schulhoff většinou sám. Pamětníci vyprávějí, že, vědom si problematické doby, záměrně do scénářů svých komedií předem zakomponovával nějakou okatě problematickou scénu, o které předem věděl, že ji bdělé oko cenzora (nejčastěji v osobě ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov) zakáže. Měl tím pádem takřka zajištěno, že do zbytku scénáře se mu již dále nebude nikdo vměšovat. Jako režisér byl velmi pečlivý a precizní profesionál. Přestože si ale vybíral do svých filmů herce schopné skvěle improvizovat ([[Iva Janžurová]], [[Stella Zázvorková]], [[Luděk Sobota]], [[Dagmar Veškrnová]], …), jako režisér Schulhoff improvizaci příliš nemiloval.
Řádek 17:
Posledním zfilmovaným námětem a scénářem byla však detektivka ''Příliš velká šance'' (1984), kterou ale natočil již jeho kolega [[Otakar Fuka]] – mj. režisér filmu ''[[Akce Bororo]]''. Podle svědectví pamětníka (pomocný režisér Miroslav Zelenka – hraje sám sebe v úvodní filmové scéně ''Zítra to roztočíme, drahoušku'' – „…kompars je hotov.!“): zákeřná nemoc nutila Petra Schulhoffa zpomalovat tempo práce a v roce 1986 se rozhodl ukončit svůj život.
 
== Externí odkazy ==
{{Čsfd osoba|id=3279}}
{{DEFAULTSORT:Schulhoff, Petr}}