Robert I. Parmský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Rodina: + další děti
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
== Text nadpisu ==
Robert I. vévadavévoda z Parmy se narodil ve [[Florencie|Florencii]], jako syn [[Karel III. Parmský|Karla III.]] a [[Marie Luisa Bourbonsko-Francouzská|Marie Luisy Bourbonské]], dcery [[Karel, vévoda z Berry]], syn [[Karel X. Francouzský|Karla X.]]. Na [[Vévodství Parma|vévodský]] trůn nastoupil poté, co byl [[Karel III. Parmský|jeho otec]] roku [[1854]] zabit.
 
==Vláda==
Řádek 5 ⟶ 6:
Bylo mu tehdy teprve šest let, proto fakticky vládla jeho matka [[Marie Luisa Bourbonsko-Francouzská]], sestra hraběte ze Chambord, jako regentka. Vévodkyně schvalovala některé z mnoha reakcionářských spolupracovníků [[Karel III. Parmský|svého muže]], byla však překvapena [[Giuseppe Mazzini|mazziniovským]] hnutím z července [[1854]] a přešla na tvrdě represivní politiku, která vedla až k [[Druhá válka za italskou nezávislost|druhé válce za nezávislost]].
 
Robert byl sesazen roku [[1859]], v jedenácti letech, při vypuknutí [[Druhá válka za italskou nezávislost|druhé válce za nezávislost]] matka raději rozhodla evakuovat rodinu do [[Království lombardsko-benátské|Lombardo-Veneto]], v očekávání, že boje brzo skončí. Přišlo [[Armistizio di Villafranca]] a [[Království sardinské]] annesse, po plebiscitu z roku [[1860]], [[Vévodství parmské|Vévodství]], společně s [[Vévodství parmské|Parmou]] a [[Velkovévodství toskánské|Toskánskem]], aby vytvořily větší společný útvar [[Italské království (1861-1946)|Regno d'Italia]].
 
==Život bez koruny==
[[ImageSoubor:Robert I duke of parma.jpg|thumb|left|Robert I. Parmský v dospělosti]]
VinouI ztrátypřes ztrátu trůnu, Robert a jeho rodina disponovala významným dědictvím, cestovali soukromým vlakem čítajícím více než tucet vozů, vlastním zámkem ve Schwarzau am Steinfeld poblíž [[Vídeň|Vídně]], až po [[Villa Pianore]] v [[Toskánsko|Toskánsku]] a honosným zámkem [[Chambord]] ve Francii.
 
Robert zemřel ve [[Viareggio|ViraggiuViareggiu]] roku [[1907]].
 
Necelé čtyři měsíce po Robertově smrti v roce 1907, Velký Maršál rakouského dvora prohlásil šest dětí z jeho prvního manželství za právně nezpůsobilé (byli mentálně zaostalí), a byli svěřeni vdově vévodkyni Marii Antonii. CiòI nonostante,přesto l'eredese didědicem RobertoRoberta divennestal EliasEliáš, Ducavévoda diz ParmaParmy (1880-1959), il figlio piùmladší giovanesyn delz suojeho primoprvního matrimoniomanželství.
 
Někteří z jeho synů sloužili v ozbrojených složkách Rakouska jiní v armádě Belgie.
 
==Rodina==
Roku 1869 se v exilu oženil s princeznou [[Marie Pia Bourbonsko-Sicilská|Marie Pia Bourbonsko-Sicilská]] (1849-1882), dcery krále [[Ferdinand II. Sicilský|Ferdinanda II. Sicilského]]. Marie Pia patřila mezi členy bourbonské větve sesazené královské rodiny obojí Sicílie, stejně jako její manžel. Společně dali život 12 dětem, prima di morire durante un parto :
 
Roku 1869 se v exilu oženil s princeznou [[Marie Pia Bourbonsko-Sicilská|Marie Pia Bourbonsko-Sicilská]] (1849-1882), dcery krále [[Ferdinand II. Sicilský|Ferdinanda II. Sicilského]]. Marie Pia patřila mezi členy bourbonské větve sesazené královské rodiny obojí Sicílie, stejně jako její manžel. Společně dali život 12 dětem, prima di morire durante un parto :
 
* Princezna [[Marie Luisa Bourbonsko-Parmská (1870-1899)|Maria Luisa]] (1870-1899), vdaná za [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinanda I. Bulharského]].
Řádek 29:
* Princezna Marie Tereza (1876-1959). Mentálně postižená.
* Princezna Marie Pia (1877-1915). Mentálně postižená.
* Princezna Beatrice (1879-1946). Vdaná za hraběte Pietra Lucchesi Palliho.
* Princ [[Eliáš I. Parmský|Elias]], vévoda parmský v letech 1880-1959. Jako hlava parmské vévodské rodiny (1950-59), kdy nosil titul Vévoda. Oženil se s arcivévodkyní [[Marie Anna Rakouská|Marií Annou Rakouskou]].
* Princezna Marie Anastázie (25. srpna 1881 - 7. září 1881).
* Princ August (22. září 1882). Zemřel při porodu společně s matkou.
 
Po smrti první ženy se Robert I. oženil roku 1884 s [[Marie Antonie z Braganzy|Marií Antonií z Braganzy]], dcery sesazeného krále [[Michal Portugalský|Michala Portugalského]] a [[Adelaide Löwenstein-Wertheim-Rosenbergová|AdealideAdelaide]]. Dala život dalším 12 dětem:
 
* Princezna Maria delle Neve Adelaide (1885-1959). Vstoupila jako jeptiška do benediktinského řádu kláštera v [[Solesmes]] (Francie).
* Princ [[Sixtus Bourbonsko-Parmský|Sixtus]] (1886-1934). Oženil se s [[Hedwige de La Rochefoucauld]] a měl dceru Isabelu.
* Princ [[František Xaver Bourbonský|František Xaver]] (1889-1977). Oženil se s [[Magdalena Bourbon-Busseto|Magdalenou Bourbonsko-Bussetskou]]. Pretendent trůnu vévodské rodiny z Parmy (1974-77) jako Xaver I. Parmský.
* Princezna Františka (1890-1978). Vstoupila jako jeptiška do benediktinského řádu kláštera[[klášter]]a v [[Solesmes]] ([[Francie]]).
* Princezna [[Zita di Borbone-Parma|Zita]] (1892-1989). Vdaná za císaře [[Karel I. Rakouský|císaře Karla I.]], krále uherského a českého.
* Princ [[Felix Bourbonsko-Parmský|Felix]] (1893-1970). Oženil se s velkovévodkyní [[Charlotte Lucemburská|Charlotte Lucemburskou]].
* Princ Renato (1894-1962). Ženatý s [[Princezna Markéta Dánská|princeznou Markétou Dánskou]].