Kijev (letadlová loď): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Aibot (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 32:
'''Kijev''' byla [[letadlová loď]] z třídy Kijev, která byla využívána sovětskými a ruskými námořními silami v letech [[1975]] až [[1993]]. Práce na ní započaly [[21. červenec|21. července]] [[1970]] a na vodu byla spuštěna [[26. prosinec|26. prosince]] [[1972]]. Byla dokončena a zařazena do služby [[28. prosinec|28. prosince]] [[1975]]. Oficiálně se tak však stalo až v [[únor|únoru]] [[1977]] po dokončení všech zkoušek. V roce [[1976]] se přesunula z Černého moře do [[Severomorsk|Severomorsku]], kde se stala součástí Severní flotily. Loď měla sesterské lodě [[Minsk (letadlová loď)|Minsk]], [[Novorossijsk (letadlová loď)|Novorossijsk]] a [[INS Vikramaditya|Baku]], u kterého byly využity zkušenosti z provozu předchozí trojice a loď doznala řady změn.
 
Vzhledově neobvyklá loď byla jakýmsi hybridem mezi raketovým křižníkem a letadlovou lodí (v ruské terminologii ji nazývali [[letadlový křižník]]). Důvodem bylo to, že plnohodnotnou letadlovou loď v té době sovětiSověti nebylynebyli schopni postavit a provozovat (stal se jí až později [[Admirál Kuzněcov]]). Trup lodi byl 273,1 metrů dlouhý, přičemž vyosená letová paluba měla délku 189 metrů. Na pravoboku lodi se nacházel mohutný ostrov s velitelským můstkem a elektonickými systémy. V jeho zadní části byl komín. Zatímco zadní dvě třetiny paluby byly určeny pro provoz palubních letounů a vrtulníků, přední část lodi sloužila pro umístění rozličných raketových komplexů a hlavňové výzbroje.
 
Letový park se zpravidla skládal ze 14 vrtulníků (typy [[Kamov Ka-25]] a [[Kamov Ka-27]]) a 14 stíhacích bombardérů [[Jakovlev Jak-38]]. Ty byly v hangáru dopravovány dvojicí výtahů (jeden se nacházel za ostrovem a druhý vlevo od něj). Další výzbroj byla velice pestrá. Na přídi se nacházely dva dvanáctihlavňové vrhače hlubinných raketových bomb RBU-6000. Za nimi byl protiponorkový komplex SUW-N-1 (v kódu NATO), používající rakerová torpéda FRAS-1 o dosahu přibližně 30 km. Za tímto systémem byla umístěna dvouhlavňová věž s kanóny ráže 76 mm (druhá stejného typu byla v zadní části ostrova). Po stranách věže a za ní byly čtyři dvojice kontejnerů protilodních letounových střel Bazalt (SS-N-12 Sandbox) s dosahem přibližně 500 km (loď nesla dalších 16 rezervních kusů těchto střel). Mezi zadním párem kontejnerů bylo odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Štorm (v kódu NATO SA-N-3 Goblet) (druhé bylo v zadní části ostrova) o dosahu 55 km a dostupu 25 km. Zásoba střel činila 72 kusů. Tento protiletadlový systém doplňovala dvě dvojitá sila protiletadlových střel krátkého dosahu (6 km) 9K33M Osa-M (SA-N-4 Gecko) se zásobou 36 kusů střel. Loď také nesla osm šestihlavňových rotačních kanónů AK-630 ráže 30 mm a dva pětihlavňové torpédomety ráže 533 mm.