Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 22 bajtů ,  před 10 lety
m
Robot odstranil zbytečné pojmenování odkazu (WP:WCW)
Brus pocházel z [[Mohelnice]] a studoval v [[Praha|Praze]] a [[Krakov]]ě. V roce [[1541]] se stal [[kněz]]em a vstoupil do řádu [[Křižovnický řád rytířů s červenou hvězdou|křižovníků s červenou hvězdou]]. V následujících letech byl [[vojenský kazatel|vojenským kazatelem]] u oddílů [[Jindřich Meziříčský z Lomnice|Jindřicha Meziříčského z Lomnice]] bojujících v [[Uhersko|Uhrách]] s [[Osmanská říše|Turky]], poté nějakou dobu působil v [[Cheb]]u. V roce [[1552]] se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem Habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] V roce [[1558]] se stal [[biskup vídeňský|biskupem ve Vídni]] a o 3 roky později jej Ferdinand jmenoval [[arcibiskup pražský|arcibiskupem pražským]], což papež vzápětí schválil.
 
Úřad pražského arcibiskupa, který Antonín Brus převzal, mu neposkytoval příliš důvodů k radosti. Antonín Brus nastoupil na arcibiskupský stolec, který byl uprázdněn od té doby, co byl v roce [[1425]] definitivně zbaven úřadu prohusitský [[Konrád III. z Vechty|Konrád III. z Vechty]] ([[exkomunikace|exkomunikován]] byl již v roce [[1421]]). [[Utrakvismus|Utrakvisté]] sice zvolili za arcibiskupa [[Jan Rokycana|Jana Rokycanu]], ten ale nedostal potřebné [[papež]]ské schválení a katolíci jej nikdy neuznali. Majetek [[arcidiecéze pražská|arcidiecéze]] byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu, obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické a nový arcibiskup byl navíc zaneprázdněn svojí účastí na zasedáních [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]].
 
S podporou panovníka a zejména svého řádu (který se měl stát hlavním zdrojem financí pražského arcibiskupství pro příštích 120 let) začal pracovat na obnově a reformě z velké části zaniklých církevních struktur v [[Čechy|Čechách]], obnovu a upevnění morálky kněží i prostých katolíků a postupně [[rekatolizace|rekatolizaci]] jejich obyvatelstva. Snažil se maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a utrakvisty a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil [[přijímání pod obojí]] ([[1564]]). Jeho naděje, že by poté mohlo dojít k masívnímu návratu utrakvistů mezi katolíky, se však nenaplnily.
34 224

editací