Mýtus o Atrachasísovi: Porovnání verzí

'''Mýtus o Atrachasísovi''' - je známý v několika verzích z nichž nejznámější je starobabylónská verze, která byla nalezena v Sipparu pravděpodobně jde o opis staršího textu. Zachovalý text pochází ze 17. stol. př.Kr., je na třech tabulkách a obsahuje 1245 veršů; psán písařem Núr-Ajja.

Mýtus začíná konfliktem mezi vyššími bohy, kteří nutí nižší bohy vykonávat všechnu těžkou práci, a nižšími bohy. Vyšší bohové se rozhodnou, že stvoří člověka, aby bohové (nižší) nemuseli dělat. Na radě bohubohů se rozhodli, že to učiní bohyně [[Bélet-ilí]] (též mami a mama) s [[Enki]]m, člověka stvoří z hlíny a, masa a krve boha Wé-ilu, který byl předtím zabit (motiv zabití boha se objevuje prakticky ve všech sumerských verzích o stvoření člověka a ani v jiných mytologiích není výjimečný).<br>

Lidstvo se však příliš rychle rozmnoží, začne rušit boha [[Enlil]]a, který se je rozhodne zničit. Nejprve na lidstvo sešle [[mor]], ale [[Enki]] poradí Atrachasísovi, že má obětovat Addadovi (Iškur) a Namtarovi, čímž se nebezpečí moru zažehná. Enlil poté zvolí možnost potopy, ale již zakáže bohům vyzradit to lidem. Enki však pošle Atrachasísovi vzkaz po rákosové chýši, Atrachasís pak podle návodu vybuduje loď, na kterou nalodí ženu, děti, vše živé (po jednom páru), i majetek. Po sedmi dnech a sedmi nocích přestane pršet, a Atrachasís vypouští ptactvo, když zjistí, že vody opadly, obětuje bohům a Enki jej učiní nesmrtelným. (tentoTento motiv i podobnost zpracování naznačuje, že mýtus byl předlohou k [[Bible|biblickému]] příběhu o [[Noe|Noeovi]].)<br>