Franz Boas: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava |
m Robot odstranil zbytečné pojmenování odkazu (WP:WCW) |
||
Řádek 7:
Rozhodují převrat v jeho životě znamenala účast na expedici do [[Baffinův ostrov|Baffinovy země]] v roce 1883, kde se věnoval výzkumu [[Eskymáci|eskymácké]] kultury. Na základě svých výzkumů prokázal, že eskymácká kultura není mechanicky determinována přírodním prostředím, ale že různé skupiny Eskymáků kontrolují a využívají podobné přírodní prostředí odlišným způsobem. Kontakt s eskymáckými kulturami jej natolik ovlivnil, že po návratu do Německa začal pracovat v Královském [[etnografie|etnografickém]] muzeu v [[Berlín|Berlíně]] a jako soukromý docent přednášel na zdejší univerzitě.
Od roku 1895 prováděl Boas jako jeden z prvních antropologů systematický průzkum indiánů severozápadního pobřeží [[Amerika|Ameriky]]. Studoval zde kmeny Cimšjanů, Tlinkitů, Haidů, Nutků, Selišů, Bellakulů aj. Ve středu jeho zájmu stál především kmen Kwakiutlů z ostrova [[
Vedle Boasových terénních výzkumů je významná i jeho činnost organizátorská a pedagogická. Boas založil časopis Science (1887), organizoval antropologické sbírky pro [[Chicago|chicagskou]] světovou výstavu (1893) nebo modernizoval časopis American Anthropologist (1898). Byl jedním ze zakladatelů Americké antropologické společnosti, působil jako správce antropologických sbírek v Americkém muzeu přírodní historie. V roce 1889 stanul v čele nově založené katedry antropologie na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]], která se za jeho života stala centrem moderních antropologických výzkumů.
Řádek 13:
== Dílo ==
Na rozdíl od francouzských sociologů se Boas nezabýval teoretickými úvahami, ale kladl důraz na empirický výzkum. Byl ovlivněm představiteli difuzionismu, zejména [[Fridrich Ratzel|Fridrichem Ratzelem]], ale stýkal se i s evolucionisty [[Adolf Bastian|Adolfem Bastianem]] a [[Edward Taylor|Edwardem Taylorem]]. V roce 1886 odešel do [[
První vážný útok na základy [[evolucionismus|evolucionismu]] učinil Boas ve své slavné přednášce Omezení komparativní metody v antropologii, se kterou vystoupil na vědeckém sympoziu v roce 1896. Zdůraznil zde, že podobnost kulturních prvků není důkazem jejich historických vztahů. Realističtější přístup při zkoumání jednoty kulturních procesů spočívá podle jeho názoru ve výzkumu historického původu konkrétních kulturních prvků.
Řádek 21:
Boas rozlišuje dva základní typy faktorů, které ovlivňují vývoj kultury. První typ představují faktory „limitující“ (vnější a statické), které vystupují především jako vnější prostředí. Podle Boase geografické nebo ekologické činitele nepředstavují rozhodující determinanty kulturních procesů. Podstatně větší pozornost věnoval druhému typu faktorů, které vystupují jako „tvořivé“ (vnitřní a dynamické) a projevují se především jako tendence modifikovat převzaté kulturní prvky a reinterpretovat je v novém kontextu. Charakteristickým rysem Boasových výzkumů byla vždy snaha proniknout za oponu, která nás dělí od modelů jednání a myšlení cizích kultur a porozumět jim z perspektivy členů zkoumané společnosti. Tento přístup logicky vyústil v kritiku evropocentrismu, který považoval kulturu preliterálních společností za projev retardujícího nebo nevyspělého intelektuálního vývoje. Zprávy podávané například cestovateli proto Boas označoval za nepochopení a chybnou snahu hodnotit cizí kultury evropskými měřítky.
Boasův interdisciplinární přístup s důrazem na [[
| |||