Erhart ze Skal: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 11 lety
oprava jména
(Nová stránka: '''Erhart ze Skal''' byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Kunštátu, nejvýznamnější člen stařechovicko-skalské větve.…)
 
(oprava jména)
Jeho otcem byl [[Arkleb ze Stařechovic]], který se uvádí mezi roky [[1347]]-[[1388]]. První písemná zmínka o Erhartovi ze Skal pochází z roku [[1379]], kdy byl ženatý s Markétou. Pravděpodobně roku [[1384]] obdržel od otce hrad [[Skály (hrad u Jimramova)|Skály]], který nebyl ještě dostavěn. V roce [[1387]] propukly na Moravě nepokoje a roku 1388 byl uzavřen landfrýd, ke kterému se připojil na jednom z čelních míst i Erhart ze Skal. O rok později Erhart zasedal u zemského soudu v [[Olomouc]]i. V roce [[1391]] prodal svoji rodnou tvrz ze vsí [[Stařechovice]] svému příbuznému [[Erhart starší z Kunštátu|Erhartovi staršímu z Kunštátu]] a bydlel již pouze na hradě Skály. Ovdověl, podruhé se oženil a roku [[1392]] nechal zapsat věno své druhé manželce Kunce.
 
V době [[Moravské markraběcí války|moravských markraběcích válek]] se postavil na stranu markraběte [[Jošt Lucemburský|Jošta]]. V březnu roku [[1396]] svěřil Erhartovi olomoucký biskup [[Mikuláš z ReisenburkuRiesenburka]] správu a obranu hradu [[Blansek]] a panství blanenského. Roku [[1398]] Erhart poprvé vystoupil jako nejvyšší sudí brněnské cúdy. V tomto období mu zemřela i druhá žena a Erhart se oženil potřetí, tentokráte si vzal Elišku z Bučovic. Erhart se nadále velmi aktivně zúčastnil bojů proti přívržencům mladšího moravského markraběte [[Prokop Lucemburský|Prokopa]]. Roku 1401 velel oddílům brněnských měšťanů při dobývání [[Šlapanice|Šlapanic]], dále se mu podařilo dobýt hrad [[Lelekovice (hrad)|Lelekovice]], který později získal jako odměnu za věrné služby. Tvrdě vystupoval proti Prokopovým hlavním hejtmanům, kterými byli [[Jan Sokol z Lamberka]] a jeho vzdálený příbuzný [[Hynek I. Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic]].
 
V roce [[1406]] po dlouhé době zasedaly opět zemské soudy a Erhart se znovu účastnil zasedání v Brně a Olomouci jako nejvyšší sudí. Přesto nepokoje na Moravě neutichly a skončily až roku [[1412]], kdy byl v Brně sepsán nový landfrýd. Erhart ze Skal využil zasedání zemského soudu a nechal si do zemských desek zapsat [[Lelekovice]], pustý hrad [[Plankenberk]] s [[Biskupice]]mi a [[Březinka|Březinkou]], které dříve obdržel od markraběte Jošta. V květnu roku 1415 se Erhart ze Skal účastnil mimořádného sněmu v Brně, který byl reakcí na zostření [[Jan Hus|Husova]] žaláře. V prosinci téhož roku se Erhart ze Skal uvádí jako mrtvý.