Stupňování: Porovnání verzí

'''Stupňování ('''[[komparace]]''')''', řidčeji též '''[[gradace]]'''<ref>[[ASCS]], hesla komparace a gradace</ref>) v [[lingvistika|lingvistice]] znamená tvoření tvarů 2. a 3. stupně, vyjadřujících stupeň vlastnosti [[přídavné jméno|přídavných jmen]] a [[příslovce|příslovcí]]. Tradičně se považuje za způsob [[odvozování]] [[slovo (lingvistika)|slov]]. Na stupňování je však možné pohlížet i jako na druh [[ohýbání]] (flexe) – vedle [[skloňování]] a [[časování]]. Stupňování může být prosté (pomocí příslovcí, např. ''velmi chytrý'') nebo poměrné (stupeň vlastnosti).

'''[[Komparativ]]''' (2. stupeň) vyjadřuje vyšší/nižší míru vlastnosti. Obvykle se používá ke srovnávání, např. ''Petr je '''starší''' než Pavel''. SamostatněKomparativ použitý komparativbez srovnání (tzv. [[elativ]] neboli [[komparativ absolutní]]) slouží ke zmírnění ([[eufemismus|eufemizaci]]) určitého tvrzení, např. ''Paní Nováková je '''starší''' dáma'' (místo ''Paní Nováková je '''stará'''''). Komparativ absolutní se v [[čeština|češtině]] vyskytuje poměrně málo, daleko běžnější je například v [[latina|latině]].

'''[[Superlativ]]''' (3. stupeň) vyjadřuje nejvyšší/nejnižší míru vlastnosti, např. ''Petr je '''nejstarší''' z celé třídy''. V některých jazycích, například v latině nebo ve španělštině, se vyskytuje tzv. [[elativ]] (superlativ absolutní), který nemá funkci porovnávací, ale označuje vysokou míru vlastnosti. Do češtiny ho překládáme pomocí příslovcí velmi, hodně apod. (''Petrus '''callidissimuscallid''issimus''''' est. - doslova Petr je ''''nej''chytřej''ší'''', bez srovnávání ve významu Petr je '''velmi chytrý'''.'').

Výraz ''superlativ'' se v češtině používá i v přeneseném významu: mluvit o někom/něčem v superlativech = vychvalovat ho/to.