Mokrá Hora: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kirk (diskuse | příspěvky)
→‎Historický přehled: úprava formulace
Kirk (diskuse | příspěvky)
doplnění
Řádek 1:
{{Infobox sídla ve statutárních městech|foto = Image:Brno-Mokrá Hora from west.jpg
|popisek.foto = MokráZápadní Horačást Mokré Hory, označovaná v minulosti jako Nová čtvrť, vyfotografovaná od západu z tělesa železniční tratě
|název = Mokrá Hora
|charakter = [[vesnice]]
Řádek 21:
 
== Historický přehled ==
Ves Mokrá Hora byla založena někdy ve druhé polovině [[18. století]] na původním katastru Jehnice, parcelací vrchonostenské půdy pozořického panství. Datování přesného založení se však v jednotlivých pramenech liší. Uvádějí se letopočty [[1771]] a [[1784]], avšak zakreslena je již na [[mapa|mapách]] z [[první vojenské mapování|prvního vojenského mapování]]<ref>http://oldmaps.geolab.cz/map_region.pl?z_height=2000&lang=cs&z_width=2000&z_newwin=1&map_root=1vm&map_region=mo</ref> z let [[1764]] - [[1768]]. Byla nazvána podle sousední hory, na níž stávala [[kaple]]. Do koncedo svého osamostatnění roku [[druhá1953]] světovábyla válka|druhéMokrá světovéHora války[[část obce|místní částí]] fungovalobce naa severukatastrálního území [[Brno-Jehnice|Jehnice]]. Nejstarší částí Mokré Hory představuje dolní část Tumaňanovy ulice. V letech [[vodní1790]] mlýn- [[1834]] známývznikly jakotaké Vránůvdomy mlýnna západní straně horní části ulice až k jejímu zalomení. Před dorokem svého[[1918]] osamostatněnípak došlo nad obecní zvoničkou z roku [[19531889]] bylak Mokrázastavení Horai východní strany horní části ulice. Před rokem 1918 začaly vznikat také domy podél Ponávky a soustředila se sem i nesouvislá meziválečná výstavba domů v dnešních ulicích Brigádnické, Skoumalově a Úhledné. Původně se tato část Mokré Hory označovala jako Nová čtvrť. Do konce [[částdruhá obcesvětová válka|místnídruhé částísvětové války]] obcefungoval ana katastrálníhoseveru územíMokré Hory [[Brno-Jehnice|Jehnicevodní mlýn]] známý jako Vránův mlýn. Od [[1. únor]]a [[1953]] byla samostanou obcí s vlastním katastrálním územím, avšak již [[1. červenec|1. července]] [[1960]] byla připojena k Brnu. Koncem 60. let [[20. století]] došlo při radikální druhé katastrální reformě Brna ke změně hranice a zvětšení katastru Mokré Hory, a tím i ke stanovení jejích současných hranic. Tehdy byla západní hranice jejího katastru posunuta na okraj západního svahu železniční tratě z Brna do Prahy, jižní hranice byla nově vymezena severní stranou Jandáskovy ulice, jihovýchodní hranice byla posunuta za levý břeh potoka Rakovce až ke zdejší cestě. Došlo rovněž k menší úpravě hranice s tehdejší obcí [[Brno-Jehnice|Jehnice]]. K Mokré Hoře tak byla připojena okrajová jihovýchodní část původního katastru tehdejší obce [[Brno-Ivanovice|Ivanovice u Brna]], malá okrajová část původního katastru Řečkovic, a malé části [[les]]ů patřících k původnímu katastru Jehnice. Pro změnu některé pozemky původně patřící k Mokré Hoře získaly Jehnice (jedná se například o [[parcela|parcely]] 772/2, 772/3, 772/5, 772/7, 773, 774/1, 774/2, 775, 776/1, 776/2, 776/3).
 
=== Vývoj správní příslušnosti po připojení k Brnu ===