Jihočeské pánve: Porovnání verzí

| název = Jihočeské pánve<br/>Südböhmische Talkessel

| popisek2 = Krajina v &nbsp;okolí [[Horusický rybník|Horusického rybníka]]

'''Jihočeské pánve''' ([[němčina|německy]] ''Südböhmische Talkessel)'' jsou [[Geomorfologická oblast|geomorfologickou oblastí]] na jihozápadě [[Česko-moravská subprovincie|Česko-moravské subprovincie]], na [[jih]]u zasahují na [[Rakousko|rakouské]] území. Jejich reliéf je [[tektonika|tektonicky]] podmíněný a má [[rovina|rovinný]] až plochý [[pahorkatina|pahorkatinný]] charakter.

Jihočeské pánve vznikly jako rozsáhlá sníženina působením tlaku od [[jih]]u v &nbsp;počátcích [[alpinské vrásnění|alpinského vrásnění]]. První poklesy [[zemská kra|zemských ker]] podél hlubinných [[zlom]]ů jsou datovány do konce [[křída|křídy]] v &nbsp;období před 100 miliony lety, a později pokračovaly téměř do současné doby. Koncem [[Mezozoikum|druhohor]] se Jihočeské pánve staly dnem [[moře]]. Později s &nbsp;výzdvihem [[Český masiv|Českého masivu]] zaplavovalo pánevní prohlubně sladkovodní [[jezero]] s &nbsp;odtokem k &nbsp;[[jih]]u. Svoji dnešní podobu začaly pánve získávat až koncem [[třetihory|třetihor]] asi před 4 miliony let.

Jihočeské pánve se rozkládají v &nbsp;povodí [[Vltava|Vltavy]], [[Otava|Otavy]] a [[Lužnice]]. Nacházejí se v &nbsp;nich největší české [[rybník]]y [[Rožmberk]], [[Horusický rybník]], [[Bezdrev]], [[Dvořiště (rybník)|Dvořiště]], [[Velký Tisý]], [[Záblatský rybník]], [[Dehtář]], [[Staňkovský rybník]], [[Velká Holná]], [[Svět (rybník)|Svět]], [[Koclířov (rybník)|Koclířov]], [[Kačležský rybník]], [[Opatovický rybník]].

[[Aritmetický průměr|Průměrn]]á [[teplota]] v &nbsp;oblasti Jihočeských pánví se pohybuje mezi 7,5 - 8,5 °C. Průměrný [[objem]] ročních srážek činí asi 600-650 mm.