Wikipedie

Liberec (zámek): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
34 224 editací
m Robot nahradil pomlčky zapsané entitou (WP:WCW)
Řádek 2:
 
== Historie ==
Jáchym z [[Bibrštejnové|Bibrštejna]], kterému liberecké panství patřilo v letech [[1537]]––[[1544]], koupil od libereckého [[měšťan]]a Antona Plischkeho rodinnou usedlost (1538). Z té se po dostavění obytného, tzv. panského domu pro správce stal základ dnešního zámku. O přeměnu této usedlosti v sídelní zámek se však zasloužili až [[Redernové]],
konkrétně bratři Kryštof a [[Melchior z Redernu|Melchior]], kteří roku [[1583]] začali nedaleko správcova domu budovat '''[[Renesance|renesanční]] zámek''', který měl odrážet jejich stále významnější postavení v politice [[Habsburkové|habsburského]] císařství. Stavba byla dokončena po čtyřech letech. Předpokládá se, že jejím autorem byl [[Marcus Antonio de Lancio]], působící v té době ve [[Zhořelec|Zhořelci]].
 
Řádek 11:
Požár roku [[1615]] zničil celé redernské křídlo, nikoliv však hradní kapli. Dle tehdejšího mínění měšťanů šlo o boží trest seslaný na Kateřinu za to, že z [[Bazilika Hejnice|hejnického kostela]] odvezla na zámek sošku [[Panna Marie|Panny Marie]] a tamní obětní svíce nechala přetavit na svíčky pro svou potřebu. Zámek po požáru opravoval opět žitavský Jan Arkon.
 
V této podobě zůstal zámek až do doby hraběte Kristiána Filipa [[Clam-Gallasové|Clam-Gallase]]. Ten nechal k areálu přistavět nové křídlo zvané '''Nový zámek'''. To navrhl a postavil clam-gallasovský stavitel Johann Josef Kunze. Tomuto křídlu dal podobu dvoupodlažní [[klasicismus|klasicistní]] budovy, zdobené černým [[štuk]]em s vchodem směřujícím do parku. V letech 1785–861785–86 bylo přestavěno do klasicistní podoby také původní redernské křídlo, které tak získalo mansardovou lomenou valbovou střechu. Z obranných staveb po přestavbě zůstala pouze severní bašta u kaple (zvonice), původní ohrazení bylo strženo.
 
Další přestavba čekala zámek v letech 1852–541852–54, kdy byl Nový zámek přestavěn v duchu tehdejšího [[romantismus|romantismu]]. Novou podobu navrhl vídeňský architekt Friedrich von Stache a realizoval Heinrich Ferstel. Právě při této přestavbě byla také vybudována nová dominanta objektu –– čtyřboká věž, propojující Nový zámek a nosticovské křídlo. Zámek však již v té době přestal sloužit jako šlechtické sídlo. Roku 1850 byl do redernského křídla umístěn okresní soud a Nový zámek se roku 1927 změnil v ubytovnu zámecké zprávy.
 
Po pozemkové reformě roku 1933 přešel zámek do vlastnictví státu. Ten do něj umístil ředitelství Státních lesů a statků. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] v něm sídlilo posádkové velitelství a Německá pracovní služba. Po osvobození se do zámku vrátily státní lesy, a v padesátých letech převzala redernské křídlo nová vysoká škola –– Vysoká škola strojní (dnešní [[Technická univerzita v Liberci|Technická univerzita]]). Nosticovské křídlo a Nový zámek převzal v sedmdesátých letech Skloexport, který 1. ledna 1986 získal od VSŠT také křídlo redernské.
 
'''[[Skloexport]]''' hodlal v zámku zřídit stálou expozici skla. Proto byla podle plánů libereckého Stavoprojektu architektem Pavlem Janouškem provedena nákladná rekonstrukce celého areálu. Všechny objekty byly pod dohledem památkářů upraveny jako reprezentativní prostory pro potřeby firmy. Rozšířením arkádového přízemí vznikla vstupní hala a rozsáhlými úpravami prošly interiéry celého redernského křídla včetně kaple. Neméně rozsáhlými úpravami prošel také park před vchodem do nosticovského křídla a sousední park před budovou Oblastní galerie. Celá rekonstrukce skončila až roku 1990. Díky Skloexportu byla v zámku jedna z nejrozsáhlejších expozic skla na světě, která však nebyla běžně přístupná veřejnosti. Po krachu firmy, vytunelované bývalou herečkou [[Regina Rázlová|Reginou Rázlovou]] a jejími společníky, je zámek na prodej.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Liberec_(zámek)“