'''Kvark–gluonovéKvark–gluonové plazma''' (angl. zkratka '''''QGP''''') je [[skupenství]] hmoty, která existuje při extrémně vysokých [[teplota|teplotách]] a [[tlak|tlacích]]. Předpokládá se, že existovalo prvních asi 20 až 30 mikrosekund poté, kdy [[velký třesk]] dal vzniknout našemu [[vesmír]]u. Poprvé se o jeho vytvoření pokoušeli vědci při experimentech v [[CERN]]u v [[80. léta|80.]] a [[90. léta|90. letech]] [[20. století]]. Dnes se v těchto experimentech pokračuje v [[Brookhaven National Laboratory]] na zařízení [[Relativistic Heavy Ion Collider|RHIC]]. Nový experiment CERNu [[A Large Ion Collider Experiment|ALICE]] na zařízení [[Large Hadron Collider|LHC]] se připravuje a měl by být brzo spuštěn (2008).
==Obecný úvod==
Kvark–gluonovéKvark–gluonové plazma obsahuje [[kvark]]y a [[gluon]]y, podobně jako běžná [[hadron]]ová hmota. Na rozdíl od běžné hmoty, ve které páry kvark–antikvarkkvark–antikvark tvoří [[mezon]]y nebo trojice kvarků dávají vzniknout [[baryon]]ům (jako jsou [[proton]] a [[neutron]]), v kvark–gluonovémkvark–gluonovém plazmatu jsou částice tak blízko u sebe (méně než 10<sup>-15</sup>[[metr|m]]<ref name="Astropis 2/2001">[http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=573&pageNum_clanky=3] InAstroNoviny - převzato z časopisu Astropis 2/2001 359. vydání</ref>), že přestává působit [[silná interakce]], tyto mezony a baryony se rozpadají a vytvářejí velkou směs kvarků a gluonů. V běžné hmotě jsou kvarky pevně svázané, v kvark–gluonovémkvark–gluonovém plazmatu jsou kvarky ''uvolněny''.
