Hřivna: Porovnání verzí

== Hřivna v [[archeologie|archeologii]] —— tři otázky ==

* hřivny [[měď|měděné]] a [[bronz]]ové —— datované již do začátku a průběhu [[doba bronzová|doby bronzové]],

* [[železo|železné]] hřivny dvojhroté a žebra —— doba laténská,

* železné pruty a šíny —— [[středověk]].

Plochý list se zužuje v tenký krček (dřík), následovaný zpravidla kladivovitým týlem, v němž byl proseknut otvor —— očko.

Otvor bývá ve tvaru obdélníku o stranách 10–2010–20 [[Metr#Milimetr|mm]], ale někdy i sotva znatelný. Osa otvoru jde v rovině listu —— shoda se sekerou.

Jsou různé, délka listu 50–47050–470 mm, šířka listu cca 60 mm, šířka týlu 25 mm. Tomu odpovídala i různá hmotnost. O tom ještě dál.

* Hřivny jsou často ukovány z železné lupy, tedy přímo z produktu hutě, někdy naopak svařeny —— až nedbale —— z plátků železa a [[ocel]]i jakoby z již použitých výrobků či zbytků.

* Nikde nebylo zjištěno zpracování ostří —— navaření ocelového ostří nebo nauhličení břitu či jeho kalení a popouštění, jak bylo již v té době běžnou praxí u tehdejších nástrojů. Naopak jsou tato místa často nejměkčí částí celého předmětu.

* Hřivny jsou nacházeny většinou ve větších depotech —— jako sklad materiálu, ne jako jednotlivé kusy, jak tomu bývá u nástrojů.

[[Švédsko]] a zejména [[Norsko]] je na nálezy hřiven velmi bohaté —— cca 60 nalezišť s 3 200 kusů ve velkých depotech. Neumíme je přesněji datovat. Jde asi o 9. století —— dobu [[Vikingové|vikingskou]].

Tvarově jde o stejné sekerovité hřivny (odlišné od slovanských jen v podrobnostech), ale nalézají se i [[kosa|kosy]], [[radlice]] a [[rýč]]e, i rozťaté železné lupy. Tato tvarová souvislost je udivující, neboť velkomoravská a severská naleziště jsou od sebe dosti vzdálená a jsou oddělena rozsáhlou oblastí, kde nejsou nálezy prakticky žádné —— jižní Švédsko, [[Dánsko]] i  celé oblasti [[Německo|Německa]] a [[Polsko]].

* '''užitkové''' —— lze je přímo použít jako užitný předmět,

* '''symbolické''' —— nejsou určeny k přímému použití, ale slouží jako symbol směňované hodnoty.

Užitková platidla se vžila evolučně jako první. V severních oblastech jimi byly například kožešiny —— v těchto zeměpisných podmínkách jistě vysoce užitečný předmět. O jeho směnitelnosti netřeba pochybovat. Stejně tak tkaniny, motyky, na jihu pak dobytek, šperky, kovové nářadí, hroty oštěpů (často ve svazcích), apod.

*:6 těchto rožňů se dalo vzít do hrsti lidské ruky —— [[drachma|drachmy]] (δραχμή)

**řekněme úvodem, že nebyla nalezena žádná velkomoravská mince —— zřejmě neexistovala.

**Zato se používaly v polovině 10. století '''plátěné síťované šátečky''' (odtud plátno —— platit). Zdůrazněme, že neměly žádnou užitkovou hodnotu. Svědectví o nich nalézáme ve zprávě [[Ibrahím ibn Jákúb|Ibrahíma ibn Jákúba]], člena [[Špěnělsko|španělského]] poselstva do německých a slovanských zemí v letech 965–966965–966. Z tohoto zdroje se dovídáme i tehdejší hodnotu šátečku:

* 240 denárů ([[Břetislav I.]], [[1034]]––[[1055]]),

* 240 [[brakteát]]ů ([[Přemysl Otakar I.]], [[1197]]––[[1230]]).

Za vlády [[Václav II.|Václava II.]] byla provedena okolo roku [[1300]] měnová reforma ——