Fotorezistor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření, obrázky, odkazy + smazal jsem některé publikace, které se o fotorezistoru vůbec nezmiňují |
rozšíření, obrázky |
||
Řádek 11:
== Konstrukce fotorezistoru ==
[[Soubor:LDR.jpg|thumb|80px|Fotorezistor]]
Fotovodivé vrstvy je možné vytvářet třemi různými způsoby:
Ve starších konstrukcích se vyráběly fotorezistory ve skleněné baňce nebo ve větším plastovém pouzdře. Dnes se nejčastěji vyrábí s napařovanou vrstvou. Na [[Křemík|křemíkovou]] nebo [[Germanium|germaniovou]] destičku je nanesena vrstva [[Kov|kovu]] ve tvaru hrabiček. Je to do jisté míry přechod kov - [[Polovodič|polovodič]]. Vlivem osvětlení se mění [[Elektrická vodivost|vodivost]] mezi vodivými kovovými vložkami. Další materiály často používané na výrobu fotoodporů jsou sulfid kadmia (CdS) a sulfid olova (PbS). ▼
* metodou tlustých vrstev a sintrací
* použitím [[monokrystal]]u
* metodou tenkých vrstev
▲Ve starších konstrukcích se vyráběly fotorezistory ve skleněné baňce nebo ve větším plastovém pouzdře. Dnes se nejčastěji vyrábí s napařovanou vrstvou. Na [[Křemík|křemíkovou]] nebo [[Germanium|germaniovou]] destičku je nanesena vrstva [[Kov|kovu]] ve tvaru hrabiček. Je to do jisté míry přechod kov - [[Polovodič|polovodič]]. Vlivem osvětlení se mění [[Elektrická vodivost|vodivost]] mezi vodivými kovovými vložkami.
[[File:Konstrukcni usporadani fotorezistoru.png|220px]]
== Vlastnosti ==▼
[[File:Zavislost R na E.png|thumb|right|Závislost elektrického odporu na relativním osvětlení|250px]]
Odpor se zmenšuje v závislosti na intenzitě osvětlení přibližně [[Exponenciální funkce|exponenciálně]] (klesne většinou o několik řádů), ale do jisté míry jej lze velice dobře [[linearizace|linearizovat]]. [[Graf]]em závislosti velikosti [[Elektrický odpor|elektrického odporu]] na [[osvětlení]] je v [[Logaritmická stupnice|logaritmickém měřítku]] [[přímka]]. V závislosti na typu použitého materiálu lze fotorezistorem detekovat jak viditelné, tak i [[Ultrafialové záření|ultrafialové]] a [[Infračervené záření|infračervené]] [[světlo]]. Podle použitého zdroje [[Elektromagnetické záření|záření]] je nutné vybrat správný typ fotorezistoru. U fotorezistprů se udává [[citlivost]]. Citlivost je obecně vztah mezi [[Intenzita záření|intenzitou]] dopadajícího optického záření a výstupním [[signál]]em. Spektrální [[citlivost]] vyjadřuje závislost citlivosti materiálu fotorezistoru na [[Vlnová délka|vlnové délce]] optického záření. Fotorezisotry jsou silně teplotně závislé, při nižších velikostech osvětlení je teplotní závislost větší, teplotní závislost je také větší u vyšších [[Vlnová délka|vlnových délek]]. Jako u klasických [[rezistor]]ů způsobuje teplota [[šum]].▼
{| class="wikitable"
Řádek 57 ⟶ 67:
|}
=== Odpor fotorezistoru ===
▲== Vlastnosti ==
* <math>R_{10lx}</math> je velikost [[Elektrický odpor|odporu]] pro [[osvětlení]] 10 lx při [[Teplota|teplotě]] 25°C
▲Odpor se zmenšuje v závislosti na intenzitě osvětlení přibližně [[Exponenciální funkce|exponenciálně]] (klesne většinou o několik řádů), ale do jisté míry jej lze velice dobře [[linearizace|linearizovat]]. V závislosti na typu použitého materiálu lze fotorezistorem detekovat jak viditelné, tak i [[Ultrafialové záření|ultrafialové]] a [[Infračervené záření|infračervené]] [[světlo]]. Podle použitého zdroje [[Elektromagnetické záření|záření]] je nutné vybrat správný typ fotorezistoru. U fotorezistprů se udává [[citlivost]]. Citlivost je obecně vztah mezi [[Intenzita záření|intenzitou]] dopadajícího optického záření a výstupním [[signál]]em. Spektrální [[citlivost]] vyjadřuje závislost citlivosti materiálu fotorezistoru na [[Vlnová délka|vlnové délce]] optického záření.
* <math>R_{min}</math> (odpor za tmy) je minimální hodnota odporu měřená 5 sekund po přerušení osvětlení 10 lx
* <math>P_{max}</math> maximální ztrátový [[výkon]] je největší přípustné zatížení při teplotě 25°C
* <math>U_{max}</math> maximální provozní [[napětí]] pro 25°C, tuto hodnotu je možné na fotorezistor přiložit pouze za tmy
[[File:Relativni zatizitelnost fotorezistoru.png|350px]]
=== Rychlost odezvy ===
Fotorezistory mají poměrně pomalou odezvu na změnu [[osvětlení]], která se mění s jeho intenzitou. Směrem k větším [[Vlnová délka|vlnovým délkám]] a s velikostí osvětlení se odezva fotorezistoru zrychluje. Rychlost odezvy závisí na použitém materiálu. Nejpomalejším materiálem pro fotorezistory je sirník kademnatý (CdS) a nejrychlejší antimon india (InSb). CdS má odezvu přibližně 100 ms a CdSe 10 ms.
=== Doba náběhu ===
Doba náběhu je doba od okamžiku [[osvětlení]], po které hodnota odporu dosáhne stanovenou velikost
=== Doba sestupné hrany ===
Doba sestupné hrany je doba od zhasnutí do okamžiku, kdy se velikost odporu fotorezistoru zvýší na předepsanou hodnotu.
=== Paměťový jev ===
U fotorezistorů se při změně osvětlení projevuje paměťový jev, který spočívá v tom, že si fotorezistor pamatuje hodnotu, kterou měl v době skladování. Tento jev je možné minimalizovat, budeme-li fotorezistor před použitím skladovat na [[Světlo|světle]].
=== Rozsah provozních teplot ===
Udává mezní [[Teplota|teploty]], při kterých pracuje fotorezistor korektně.
===Výhody===
* značná [[citlivost]]
* snadné použití a nízká cena
* možnost aplikace pro [[Stejnosměrný proud|stejnosměrné]] i [[Střídavý proud|střídavé]] obvody (pracuje nezávisle na směru [[Elektrický proud|proud]]u)
===Nevýhody===
Řádek 69 ⟶ 99:
* značná teplotní závislost odporu
* fotorezistory v provozu stárnou
* lze použít pouze do stovek
* [[plocha]] citlivá na světlo dosahuje i několika desítek milimetrů čtverečných
== Použití ==
Fotorezistory se používají pro indikaci a [[měření]] neelektrických veličin. Mají široké použití při měření [[Osvětlenost|intenzity světla]] (např. v soumrakových spínačích, ve [[fotoaparát]]ech), fotozávorách a [[optočlen]]ech. Uplatňují se jako součásti [[Požární hlásič|požárních hlásičů]], také v [[kalorimetr]]ech a regulační technice. Své místo mají ve vstupních obvodech [[polovodič]]ových prvků, jako proměnné [[Elektrický odpor|odpor]]y a zpravidla se účastní nastavení pracovního bodu.
== Související články ==
Řádek 118 ⟶ 148:
[10] Vobecký J., Záhlava V.: Elektronika – součástky a obvody, principy a příklady; Grada Publishing; 2001<br />
[11] Doleček J.: Moderní učebnice elektroniky 3.; BEN, 2005<br />
[[Kategorie:Optoelektronika]]
| |||