Plastidová DNA: Porovnání verzí

Kruhový plastidový genom (zejména u&nbsp;rostlin) má poměrně stabilní strukturu, u&nbsp;níž se dají vysledovat některé zákonitosti. Například chloroplastová DNA [[tabák]]u&nbsp;(''Nicotiana'') a [[játrovky]] (''Marchantiophyta'') je téměř stejná.<ref name=molbio /> Obvykle se na ní rozlišují dvě oblasti, jejichž sekvence jsou obsažené v&nbsp;cpDNa vždy jen jednou &nbsp;–tzv. [[large single copy]] (LSC) a [[small single copy]] (SSC). Mezi nimi se nachází dvě oblasti, které obsahují tutéž sekvenci, ale s&nbsp;obráceným pořadím komplementárních bází. Tato část se označuje jako [[inverted repeat]] (IR), vyskytuje se u&nbsp;téměř všech rostlin a kóduje například geny pro [[ribozomální RNA]]. JeI zajímavé,když žejsou geny kódované v&nbsp;nichIR kódovanéu jsourůzných mezidruhově samozřejmědruhů odlišné, ale v&nbsp;rámci jedné kruhové molekuly jsou vždy obě sekvence zmíněného regionu (až na směr) zcela shodné a není znám mechanismus, který to určujezpůsobuje.<ref>{{citace monografie|příjmen=Griffiths | titul = An introduction to genetic analysis | jméno = Anthony J. F. | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?rid=iga.section.3430| kapitola = Structure of organelle chromosomes|rok=2000|vydavatel=Freeman|místo=New York|jazyk=anglicky}}</ref> Tento region zřejmě stabilizuje DNA před výraznějšími strukturními změnami. Inverted repeat přesto zcela chybí u&nbsp;zástupců čeledi [[bobovité|bobovitých]] (''Fabaceae'') a u&nbsp;některých [[jehličnany|jehličnanů]] ([[borovice]], [[douglaska]]).<ref>{{Citace periodika| ročník = 85| číslo = 11| strany = 3898–3902| příjmení = Strauss| jméno = S. H.| spoluautoři = Palmer, J.D.; Howe, G.T.; Doerksen, A.H.| titul = Chloroplast genomes of two conifers lack a large inverted repeat and are extensively rearranged.| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America| datum = 1988-06| url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=280327&amp;rendertype=abstract}}</ref> Je zřejmé, že plastidová DNA v&nbsp;různých liniích fotosyntetizujících organizmů prochází značnými strukturními změnami a někdy se značně odlišuje od zmiňovaného modelu. U&nbsp;některých [[obrněnky|obrněnek]] (Dinoflagellata) je například plastom zřejmě rozdělen do množství drobných kruhových molekul o&nbsp;délce jen asi 2–3 tisíce párů bází. Každý kruh obsahuje obvykle jeden gen, někdy však dva nebo také vůbec žádný.<ref>{{Citace periodika| doi = 10.1098/rstb.2002.1176| issn = 0962-8436| ročník = 358| číslo = 1429| strany = 99-106; discussion 106-7| příjmení = Howe| jméno = Christopher J.| spoluautoři = Adrian C. Barbrook, V. Lila Koumandou, R. Ellen R. Nisbet, Hamish A. Symington, Tom F. Wightman| titul = Evolution of the chloroplast genome| periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences| datum = 2003-01-29| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12594920}}</ref>