Plastidová DNA: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Evoluce: drobné zmenšení
+bikonta
Řádek 16:
12. [[Tuky|tukové]] kapénky<br />
</div>]]
'''Plastidová DNA''' ('''pDNA''', také '''plastom''') je [[DNA]], která se nalézá v&nbsp;[[plastid]]ech. Plastidy jsou [[organela|organely]] vyskytující se v&nbsp;některých [[eukaryotická buňka|buňkách eukaryotických]] buňkáchorganismů z taxonu [[bikonta]] a vykonávající mnohé významné funkce. Protože plastidy mají vlastní nezávislou genetickou informaci obsaženou právě v&nbsp;plastidové DNA, označují se odborně jako [[semiautonomní organela|semiautonomní organely]] buněk. Plastidová DNA je podobně jako [[mitochondriální DNA]] nositelkou [[mimojaderná dědičnost|mimojaderné dědičnosti]]. Existence plastidové DNA byla dokázána v&nbsp;roce 1962 Hansem Risem a Walterem Plautem, i&nbsp;když se předpokládala již dříve.
Příkladem plastidů typických v&nbsp;rostlinných buňkách jsou [[chloroplast]]y, v&nbsp;nichž se odehrává [[fotosyntéza]], která rostlině zajišťuje přeměnu světelné energie na chemickou. Plastidová DNA obsažená v&nbsp;chloroplastech se označuje jako '''chloroplastová DNA''' ('''cpDNA''' či '''ctDNA'''). Předpokládá se, že chloroplasty v&nbsp;[[rostliny|rostlinách]] jsou původním a nejstarším druhem plastidů. Jejich DNA je odvozena od [[sinice|sinicového]] předka chloroplastů, který byl před stamilióny let v&nbsp;procesu [[eukaryogeneze|evoluce eukaryotické buňky]] touto buňkou pohlcen.<ref name=molbio>{{citace monografie | autor = Alberts, Bruce , et al.|rok=2002|titul= The Molecular Biology of the Cell | edice=4th. ed|vydavatel = Garland Science | isbn=0-8153-3218-1 | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?highlight=plastid%2CDNA&rid=mboc4.section.2599#2604}}</ref> Navíc například u&nbsp;[[krásnoočka|krásnooček]] či [[skrytěnky|skrytěnek]] existují plastidy vzniklé [[Endosymbiotická teorie#Sekundární plastidy|druhotným pohlcením eukaryotické buňky]], která již obsahovala chloroplast, ale i&nbsp;tyto sekundární plastidy rovněž obsahují genom sinice. Výjimkou je však útvar zvaný [[nukleomorf]], tedy zbytkový genom buňkou pohlceného eukaryonta.<ref name=archibald>{{Cite journal