Junkers Jumo 004: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Alexbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: fr:Junkers Jumo 004
Kf (diskuse | příspěvky)
m +wiki
Řádek 3:
[[Soubor:Avia M-04.jpg|right|thumb|Avia M-04 (Junkers Jumo 004 B-1) vyráběný v Československu vystavený v Leteckém muzeu v [[Košice|Košicích]]]]
 
'''Junkers Jumo 004B''' byl jedním z prvních sériově vyráběných a operačně používaných [[proudový motor|proudových motorů]] na světě (původní motor Jumo 004A byl značně odlišný, navíc při jeho výrobě byla výrazně vyšší spotřeba deficitních surovin — ''viz. článek Mir. Balouse v L+K 8/2001''). Do sériové výroby přichází prakticky v téže době, kdy se v Británii vyrábí motory [[Rolls-Royce Welland]] pro stíhací letouny [[Gloster Meteor]], navíc se i rozbíhá výroba motorů [[Rolls-Royce Derwent|Rolls-Royce Derwent I]] pro stíhačky Meteor III). Byl i prvním úspěšným proudovým motorem s [[axiální kompresor|axiálním kompresorem]]. Během konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo společností Junkers v Německu vyrobeno kolem 8 000 motorů Jumo 004, které poháněly stíhací letouny [[Messerschmitt Me 262]] a bombardovací letouny [[Arado Ar 234]].
 
Po skončení války bylo menší množství motorů Jumo 004 vyrobeno Leteckými opravnami [[Malešice]] v [[Československo|Československu]] pod označením '''M-04'''. Poháněly letouny [[Avia S-92]] (šlo o několik strojů Me 262, zkompletovaných převážně z dílů které se podařilo shromáždit; oproti původnímu stroji letouny Avia měly několik menších zdokonalení, kupř. hydraulické čerpadlo bylo na obou motorech).
 
V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] na základě konstrukce Jumo 004 vyrábějí vlastní, výrazně překonstruovaný a zdokonalený, motor '''[[RD-10]]''', kde mj. poháněly stíhačky [[Jakovlev Jak-15]] a několik prototypů proudových stíhacích letounů. Oproti vzoru byly RD-10 značně zdokonaleny, mj. se sovětským konstruktérům podařilo úspěšně vyřešit regulaci motoru, který nyní měl bezproblémové přechody a rovněž netrpěl zhášením v letových hladinách nad 6000 metrů. Rovněž kupř. při výrobě turbíny byly využity vysoce kvalitní žárupevné materiály (žárupevné niklové slitiny), které nahradily naprosto nevyhovující žárupevnou austenitickou ocel ''Tinidur''. Výsledkem byl motor s mnohem vyšší spolehlivostí i životností oproti německému vzoru, navíc i s vyšším tahem.