'''Jacobsonův orgán''' či také '''vomeronazální orgán''' (''organum vomeronasale'') je dutina s [[chemoreceptor]]ickým [[epitel]]em, která je součástí [[čichovésmyslová ústrojísoustava|čichovéhosmyslového ústrojí]] nižších [[obratlovci|obratlovců]] a v omezené míře i u [[savci|savců]]. Zvláště dobře je vyvinut u [[plazi|plazů]] a [[hlodavci|hlodavců]], u člověka je [[rudiment]]ární. Jacobsonův orgán umožňuje přijímání [[pach]]ů i ústní dutinou. U [[plaz]]ů slouží jako hlavní orgán čichu. U [[kůň|koně]] a kočkovitých šelem zachytává pachy související s [[rozmnožování]]m ([[flémování]]).
Za [[řezák]]y ústí úzkou štěrbinou řezákový průchod (''ductus incisivus''), který spojuje ústní a nosní dutinu. Na něj navazuje [[chrupavka|chrupavčitá]] trubička uložená ve stropě ústní dutiny, která je vyplněna sliznicí. Otevírá se do řezákového průchodu, vzadu končí slepě. Na sliznici je množství čichových [[receptor]]ů, na které navazuje [[čichový nerv]] (''n. vomeronasalis'') odvádějící [[vzruch]]y do čichové části [[mozek|mozku]].
== Hadi ==
Hadi čichají (případně přesnějichutnají, řečenov chutnajítomto případě se rozdíl mezi chutí a čichem dosti stírá<ref>{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797 }}</ref>) pachy hlavně pomocí Jacobsonova orgánu. Pachové částečky had zachycuje dlouhým, rozeklaným [[jazyk (orgán)|jazykem]], jenž ustavičně kmitá z tlamky a zpět výřezem v horním rtu. Špičky jazyka s pachovými částečkami zapadají do dvojice jamek Jacobsonova orgánu a z těchto jamek vystlaných citlivými receptory[[chemoreceptor]]y, se bleskově vyhodnocené informace o pachu přenášejí do mozku, jenž bleskově určí další chování zvířete. Také díky tomuto zařízení jsou hadi jako druhskupina velice úspěšnou skupinou, která dokázala přežít miliony let a vyvinout se do tisíců druhů.
