Úřednická vláda: Porovnání verzí

Podle [[Ústavní listina Československé republiky|Československáčeskoslovenské ústavaústavy]] z roku 1920 dovolovalaprezident prezidentovi jmenovatjmenoval vládu, kterábez formálního podmínění parlamentem; sicevláda mohla požádat o vyslovenídůvěru důvěrysněmovny, avšakale funkcenemusela se(sněmovna smělamohla ujmoutvládě ivyslovit bez vyslovení důvěrynedůvěru, nebok ičemuž přesvšak vyslovenínikdy nedůvěrynedošlo). Pro takové vlády jmenované po pádu vlády předchozí se vžilo označení „úřednická“:

# [[1926]] '''druhá úřednická vláda''' po odchodu sociálních demokratů a [[Československá strana národně sociální|národních socialistů]] z vlády vedené [[agrární strana|agrárníkem]] [[Antonín Švehla|Švehlou]]

oběObě tyto úřednické vlády vedl [[Jan Černý (politik)|Jan Černý]], tehdy [[zemský prezident]] na [[Morava|Moravě]], později prezident [[Země Moravskoslezská|Země Moravskoslezské]], a ministr vnitra několika prvorepublikovýchnásledujících vlád.

* 22. září [[1938]] demise [[Milan Hodža|Hodžovy]] vlády po všeobecných protestech proti tomu, že souhlasila s britskofrancouzskoubritsko-francouzskou žádostí o odstoupení pohraničí Německu; jmenována úřednická vláda generála [[Jan Syrový|Syrového]], která mobilizovala, ale nakonec přijala [[Mnichovská dohoda|mnichovskou dohodu]]

[[Ústava České republiky]] na rozdíl od prvorepublikové neumožňuje vznik vlády, která by nemusela žádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu; každá vláda bez ohledu na okolnosti musí vzniknout týmž procesem, což se někdy uvádí jako argument proti označení ''úřednická vláda''. Ústava tak ovšem nezakládá ani opodstatnění pro jiná používaná označení vláda odborníků, přechodná či překlenovací vláda .

Jako úřednická vláda se v české politice označuje vláda míněná jako dočasná s mandátem omezeným zejména předčasnými volbami, do níž politické strany na základě široké dohody dosavadních oponentů navrhují především nestraníky. Strany, které dojednají složení takové vlády a vysloví jí důvěru, nebývají chápány jako běžná [[koalice]]. Například Asociace krajů České republiky při povolebním patu vyzvala 6. října 2006 prezidenta Klause a nekomunistické strany, „aby umožnily vznik vlády úřednické, která dovede ČR v co nejkratším čase k předčasným volbám (…) pokud tedy není možné sestavit vládu politickou.“<ref> http://www.asociacekraju.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id=151045 </ref> Její předseda [[Petr Bendl]] pojem vysvětlil: ''„To, že jsme tomu dali název úřednická, tak jsme tím chtěli odlišit to, že zkrátka nebude mít ten silný politický mandát.“''<ref> [http://zpravy.ods.cz/prispevek.php?ID=3964 Petr Bendl: Radiofórum], Radiožurnál 9. 10. 2006, Radiožurnál</ref>

Historik a komentátor [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] [[Petr Nováček]] před hlasováním o nedůvěře Topolánkově vládě řekl: ''„úřednická„Úřednická vláda vzniknout nemůže – to je nesmysl, který mohou tvrdit pouze ti, kteří málo znají dějiny české politické demokracie“''. Odůvodnil to tím,oporou žeúřednických „úřednická vláda“ byl institutvlád v ústavníprvorepublikové listiněúpravě: Republiky„To československé,není kterýnáš spočíval v možnosti prezidenta na omezenou dobu pověřit premiéra a povolat vládupřípad, která nemusela žádat poslaneckou sněmovnu o vyjádření důvěry, cožto nepřipadá vu současné ČRnás v úvahu a vnic ústavěani o ničemnějaké takovémúřednické není.vládě Podlev Nováčkaústavě bynenajdete. se tomuTo, co by vu České republicenás mohlo být, mohlo říkat jenom vláda odbornická nebo polopolitická, viz vláda Tošovského.“<ref> [http://rozhlas.cz/radionaprani/archiv?p_po=3893&p_pattern=zvedli Odpolední Radiožurnál s Danielou Karafiátovou] ([[streaming]] audio v přehrávači [[Adobe Flash]]), [[Český rozhlas]] 1, 24. 3. 2009 12:00 hod, Petr Nováček v čase 19:30 min</ref>